Současné epidemie koronaviru se pochopitelně jen těžko může vyhnout výrobcům letecké techniky, o tom jsme ostatně již nedávno informovali. Dnes bychom se chtěli podívat, jak se s touto složitou situací vyrovnávájí přední světoví výrobci letadel.

V týdnu od pondělí 23.3.2020 výrobci letecké techniky oznámili výrazné snížení výrobních aktivit v souvislosti s koronavirem. Ve stejný den bylo pozastaveno obchodování s akciemi firmy Boeing po jeho tiskové zprávě oznamující přerušení výroby na dva týdny v jeho závodě v oblasti místně označované Puget Sound. Tam se vyrábí dva modely – B787 a 777. Výroba se ale zcela nezastaví, jelikož například B787 se vyrábí i v americkém Charlestonu, kde se po sérii řady dost drastických opatření konečně po delší době podařilo zvýšit kvalitu výroby právě B787, na kterou už delší dobu zákazníci poukazovali a o které jsme také na našich stránkách nedávno psali.

Nouzový stav byl v USA vyhlášen také ve státě Washington (prosím neplést s Washingtonem D.C.), kde má právě Boeing sídlo a kde je oblast silně zasažená koronavirem. Celé závody se musí podrobit velmi pečlivé desinfekci včetně instalace nutných prostředků zvýšené osobní hygieny včetně pásem nezbytné ochrany zaměstnanců. Podobně jako v ČR kdo může, bude pracovat z domova, ostatní zaměstnanci dostanou placené volno. Bude samozřejmě záležet na vládě USA, jaký bude další vývoj. O pár dnů později sice vláda nabídla Boeingu „balík“ na podporu výroby ve výši necelých šedesáti miliard amerických dolarů, jenže tomu se výrobce brání, jelikož by to byl de facto zásah státu do hospodaření soukromé firmy, a to by se jim mohlo nevyplatit – stát totiž trvá na řadě dost tvrdých podmínek – například zákazem tzv. zpětného odkupu akcií a velmi omezenou výplatu dividend akcionářům, obojí by mělo nepříznivý dopad na již tak nízkou cenu akcií firmy.

Na druhou stranu, u Boeingu se objevila informace, že obnoví výrobu modelů MAX s největší pravděpodobností během května letošního roku postupně tak, aby nejdříve dodali svým klientům již vyrobené MAXy, ty mají nyní odstavené doslova kde to jen šlo. Opětovná certifikace typu FAA by měla být v červnu 2020 a první let v tomto programu je plánován již na první polovinu dubna. V současné situaci ale nebude pro Boeing nijak jednoduché, aby zákazníci přebírali vyrobené MAXy. Minimálně se budou snažit vše odložit alespoň na druhou polovinu tohoto roku poté, co bude znám vývoj krize kolem koronaviru.

Ani společnosti Airbus se nevyhýbají následky koronavirové krize.  Dne 23.3. závody Airbusu ve Francii a Španělsku obnovily po čtyřech dnech výrobu, odstávka byla nutná, aby se provedla velmi pečlivá sanitace všech prostor. Aby toho ovšem nebylo málo, podobně jako v automobilkách (viz naše Škoda Auto) tamní odboráři vykřikují požadavky na přerušení výroby z důvodu ochrany zdraví všech zaměstnanců a tím i jejich rodin, představují si pauzu ve výrobě na několik týdnů!  Už pár dnů předtím ale vedení Airbusu oznámilo, jak si sjednají výhodnou půjčku přes 15 miliard EUR, avšak nebudou realizovat jejich dřívější návrh výplaty dividend z roku 2019. To přinese pro firemní cash-flow slušnou částku 1,45 miliardy EUR. Nejvyšší šéf Airbusu Guillaume Faury potřebuje mít firmu dle možností co nejvíce stabilní, aby poté, co se krize přežene, mohla ihned nastoupit do konkurenčního boje o další zakázky.

Přerušení či významné omezení výroby ovšem oznámily i další společnosti. Výrobci De Havilland Canada a Viking Air Ltd. (patřící pod Longview Aviation Capital Corporation) oznámili okamžité přerušení výroby letadel typů Dash 8-400 a DHC-6 Twin Otter Series 400 a s obnovou výroby počítají v lepším případě v řádu týdnů podle vývoje na trzích. Stále ale funguje zásobování náhradními díly pro zákazníky po celém světě. Bohužel, v následujících dnech půjde na nucenou „dovolenou“ 65% zaměstnanců De Havillandu Canada a kolem 40% z Viking Airu. Vedení těchto společností sice prohlašuje, že jde o dočasné řešení, ale jak budou tito zaměstnanci vypláceni, to už raději neoznámili …

Současná krize kolem koronaviru na druhou stranu logicky omezila i dodavatele leteckých komponentů, letecké společnosti i letiště po celém světě. I naše pražské letiště v Ruzyni připomíná spíše „letiště duchů“ než frekventovaný vzdušný přístav předchozích měsíců a let. Uvidíme, jaký bude další vývoj, ale jedno je jisté – utahovat „opasky“ si budeme všichni a letecké výrobě i dopravě bude trvat nějakou dobu, než se provoz vrátí na dřívější úroveň. Můžeme si jen přát, aby to bylo co nejdříve, protože i subdodavatelů leteckých výrobců je v naší zemi více než dost.