Mistrovství světa v bezmotorovém létání 2017 v Austrálii
Přidáno: 14. Únor 2017Autor: Lubor Obendrauf
Někdy mám ten pocit, že čeští bezmotoroví piloti (snad kromě těch, co létají bezmotorovou akrobacii) nestojí ani za zmínku mnoha našim „bodrým“ novinářům. Tedy ne že by nikdo o nich nepsal, ale až na pár výjimek z leteckých periodik či webů je kolem nich hodně dlouho ticho po pěšině… A přesně v tomto duchu se téměř nepsalo o letošním světovém šampionátu v bezmotorovém létání konaném až v daleké Austrálii. Ovšem POZOR! V příštím roce se koná tento šampionát v termínu 28.7. až 11.8. u nás na letišti v Příbrami! Tak tedy snad v roce 2018 si naši páni redaktoři hlavních médií už dají tu práci sesmolit pár řádků … Ale zpět k australskému šampionátu.
Volba Austrálie jako místa konání není překvapením. Nejen mezi příznivci tichého létání se ví o často až neuvěřitelně příznivých podmínkách pro plachtění panující v této pro nás velmi vzdálené zemi. A tak mnoho našich milovníků létání na kluzácích už mělo možnost okusit australské stoupáky a někteří z nich tam „trhli“ i dodnes platné světové rekordy! Navíc se do Austrálie před delší dobou dostala hned celá řada tehdy ještě československých sportovních letadel – Trenéry, Meta Sokoly, dvoumotorové Moravy, legendární L-13 Blaníky i další letouny. Naše stopa je tam stále patrná a to je potěšitelné. Možná i tyto myšlenky se honily hlavou našim reprezentantům při dlouhé cestě do konání šampionátu, do Bennaly na jihovýchodě Austrálie. Právě tam se v termínu 8. až 22.1.2017 mistrovství létalo. A nutno dodat, počasí v letošním ročníku opravdu více než dost zamíchalo kartami.
Na místě se sešlo 116 bezmotorových pilotů z 27 zemí světa. Z počátku příjemné počasí v Benalle ve státě Victoria začaly provázet obavy meteorologů o průběh šampionátu, což se bohužel velmi brzy potvrdilo. Dvacet stupňů, příjemný lehký větřík ani nedával tušit, že se vše v řádu hodin změní v divoké deštivé tance. V neděli 8.1. proběhlo slavnostní zahájení, jinak byl volný den. O den později to ale přišlo! Přibyla oblačnost a začalo na zamýšlených tratích i vydatně pršet. Počasí se střídalo po celou dobu mistrovství světa a aby toho nebylo málo, pár pilotů muselo skončit díky leteckým nehodám, našich se to naštěstí netýkalo. V jednotlivých dnech se čeští bezmotoroví piloti snažili dostat na vedoucí pozice, bohužel se jim to ale nedařilo. Třináctý den měl velkou šanci Roman Mraček, spolu s Petrem Svobodou doslova dohonili velkou skupinu s lídry šampionátu a Roman delší dobu měl šanci skončit na „bedně“. Bohužel…, záhy se dostali do míst bez termiky a nadějím byl konec. Podobně tomu bylo i předchozí dny. A byl to shodou okolností právě Roman Mraček, kdo měl nejlepší umístění za den z našich. Skončil ve třídě 18 metrů pouze o 17 bodů za bronzovou příčkou, což jej pochopitelně mrzelo, ale takový už je sport.
A zde už jsou finální výsledky všech tříd:
Třída Open
1. Russell Cheetham (Velká Británie) – 6 562 bodů
2. Michael Sommer (Německo) – 6 549 bodů
3. Andrew Davis (Velká Británie) – 6 520 bodů
12. Petr Krejčiřík (ČR) – 5 964 bodů.
34. Tomáš Rendla (ČR) – 1 538 bodů
Třída 18 m
1. Killian Walbrou (Francie) – 6 607 bodů
2. Mario Kiessling (Německo) – 6 514 bodů
3. Mike Young (Velká Británie) – 6 480 bodů
Třída 15 m
1. Sebastian Kawa (Polsko) – 5 417 bodů
2. Makoto Ichikawa (Japonsko) – 5 281 bodů
3. Lukasz Grabowski (Polsko) – 5 222 bodů
9. Ondřej Bordovský (ČR) – 4 400 bodů
20. Radek Krejčiřík (ČR) – 4 339 bodů
Týmová soutěž (Team Cup):
Zlato – Velká Británie, Stříbro – Francie, Bronz – Německo
I když se našim pilotům na australském mistrovství světa v letošním roce nedařilo, tak už nyní mohou sbírat síly a brousit taktiku pro příští rok. Stejný šampionát v naší Příbrami je pro všechny z nich obrovskou výzvou a věřím, že všichni jejich příznivci létání jim budou držet palce stejně, jako jejich „motorovému“ kolegovi Martinovi Šonkovi. Ten to v posledním závodě série Red Bull Air Race dotáhl až na zlato, proč by to doma nezkusili naši plachtaři? Znalost místního terénu může být velkou výhodou a jak ukázaly dřívější šampionáty, čeští reprezentanti v bezmotorovém létání rozhodně bez šancí na „bednu“ nejsou a to je dobře.