Čtyřicetičlennou skupinu tvořili zaměstnanci Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního v Praze (ČÚZK), příslušníci Zeměměřického úřadu v Pardubicích a zástupci Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce. Všechna tato pracoviště spojuje meziresortní projekt pro zhotovení digitálního reliéfu a digitálního snímkování území České republiky. Pořízení digitálních podkladů má na starosti právě letoun L-410 FG, trupového čísla 1525, z 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích.

Letoun se od jiných liší už na první pohled. Má prosklenou příď, ve které je pracoviště navigátora a speciálně upravenou část podlahy trupu, sloužící jako průzor pro senzory digitální kamery nebo laserového skeneru, což naznačuje způsob jeho využití pro provádění speciálních leteckých prací, jako je pořizování fotogrammetrických snímků nebo laserové skenování reliéfu povrchu země dle aktuálně nainstalovaného zařízení.

„Tento typ letounu je specificky určen pro letecké měřičské snímkování. Navigátor ze svého pracoviště vede letoun podle předpřipraveného projektu pro snímkování dané oblasti. Místo sedadel pro cestující je v jeho útrobách umístěný ADS-100 Airborne Digital Sensor, tedy digitální kamera, která je ovládána automaticky nebo manuálně, nicméně vždy za přítomnosti vyškoleného palubního operátora. Oproti klasickému snímkování, tato digitální kamera provádí kontinuální záznam obrazu, takzvané liniové skenování. Zaznamenaná data se předávají ke zpracování Zeměměřičskému úřadu v Pardubicích,“ popisuje letoun nadporučík Petr Odstrčil, palubní operátor.

Základna má s podobným projektem laserového skenování zkušenosti již z předešlých let se stejným typem letounu, ovšem jiným zařízením. Jeho výsledkem je kompletní digitální reliéf území České republiky. „Principem je měření vzdálenosti referenčního zdroje laserového záření od povrchu země, kdy laserový paprsek vyslaný ze skeneru se odrazí od povrchu země a je zpětně zachycen a vyhodnocen. Veškerá takto získaná data opět vyhodnotí Zeměměřičský úřad v Pardubicích, který je poskytuje mimo jiné také vojenskému geografickému úřadu,“ vysvětlil Odstrčil.

Výsledkem projektu, který zaštiťoval Český úřad zeměměřičský a katastrální a spolupracovala na něm ministerstva obrany a zemědělství, jsou velmi přesné údaje o reliéfu povrchu zpracovávaného území. Zatímco armáda digitální model využívá k simulaci šíření rádiového signálu nebo mapování viditelnosti terénu, ministerstvo zemědělství 3D modely využívá například k vyhodnocování protipovodňových opatření.