Dnes se uskutečnil slavnostní nástup příslušníků 21. základny taktického letectva v Čáslavi k jubilejnímu stému výročí narození generálmajora Františka Chábery. Tohoto slavnostního připomenutí památky generála Františka Chábery se zůčastnil, romě jiných hostů i ministr obrany Alexandr Vondra.

Generál Chábera byl příslušníkem 312. stíhací perutě ve Velké Británii, v posledních letech války i 1. československého smíšeného pluku v SSSR a zároveň čestným příslušníkem 211. taktické letky na základně v Čáslavi. Právě jeho jméno od dnešního dne letka gripenů nese ve svém názvu. Ten jim propůjčila rodina generála Chábery.

Nevlastní syn Milan Brožek předal veliteli letky kapitánu Pavlu Pavlíkovi dekret o udělení čestného názvu.„Jako nevlastní syn a jediný dědic odkazu generála Františka Chábery dávám svolení 211. taktické letce 21. základny taktického letectva v Čáslavi, aby používala hodnost a jméno vojenského pilota – stíhače a leteckého esa Františka Chábery ve svém názvu,” uvedl při předání dekretu Milan Brožek, který do Čáslavi přicestoval ze severočeských Litoměřic. Na programu slavnostního dne v Čáslavi byl také seminář věnovaný vzpomínce na tohoto válečného stíhače.

Generálmajor František Chábera (5. ledna 1912, Lansberg, Německo – 21. října 1999, Praha)

Byl československý vojenský pilot a válečný stíhač.
Poté, co se vyučil elektromontérem, vstoupil do československého vojenského letectva.
Po studiích v letech 1930-1932 létal jako vojenský pilot u 2. a 4. leteckého pluku, od roku 1934 pak působil jako pilot Vědeckého leteckého ústavu v Letňanech.
V roce 1939 uprchl po okupaci Československa nacionálními socialisty nejprve do Polska, po odchodu do Francie se zůčastnil bojů o tuto zemi v kabině stíhačky.
Po pádu Francie evakuoval do Severní Africe odkud se lodí dostal do Velké Británie a vstoupil do britské RAF. Zde se aktivně zúčastnil letecké bitvy o Británii v řadách 312. československé stíhací perutě, později přešel k 96. peruti nočních stíhačů.
Od roku 1944 sloužil jako dobrovolník v Sovětském svazu, v září až říjnu 1944 pak bojoval ve Slovenském národním povstání, a to jako velitel 2. letky 1. československého stíhacího pluku.
Po návratu do SSSR se stal velitelem 1. letky 1. československé smíšené letecké divize v SSSR.
Po válce se vrátil do Vědeckého leteckého ústavu v Letňanech.
V roce 1948 byl zatčen komunisty a obviněn z údajného pokusu o útěk, v následném inscenovaném politickém procesu byl odsouzen k pěti letům vězení, vězněn byl až do roku 1953 na Borech, v Příbrami a v Jáchymově.
Po propuštění z vězení až do svého odchodu do důchodu pracoval jako elektromontér.
V závěru svého života žil v Litoměřicích, kde stal čestným občanem města.
Od prosince 2009 je po něm pojmenován nový litoměřický silniční most přes Labe – Most Františka Chábery.