Přemet je velmi efektní figura, kdy letadlo vystřídá všechny základní polohy včetně letu „na zádech“. Proč je tedy tak jednoduchá? Odpověď je v tom, že k jejímu provedení potřebujeme hýbat vlastně jen jedním kormidlem – výškovkou. Odpadá tak složitá koordinace kormidel, která dělá z akrobacie to umění. Pochopitelně i přemet se dá zkazit. Možných chyb můžeme udělat hned několik. Ale začněme nejdříve tím, jak přemet udělat správně: V pozici (1) zkontrolujeme rychlost, ta musí být vyšší než je minimální rychlost pro přemet. Dále ověříme polohu všech kormidel – srovnáme kuličku či bavlnku. Pak už jen plynule přitahneme, násobek by neměl překročit 3,5 až 4g. Jakmile se dostaneme do polohy (2) už moc netaháme, spíše již povolujeme a zakloníme hlavu. To proto abychom dříve viděli horizont vzhůru nohama a mohli korigovat případný náklon (3). Jakmile jsme překonali nejvyšší bod přemetu je situace již mnohem přehlednější, jen nesmíme propadnout pocitu euforie a rychle přitahovat. Naopak, letadlo nyní má nízkou rychlost a rychlé přitažení může snadno překonat kritický úhel náběhu. Pokud budete sledovat v průběhu přemetu rychloměr, zjistíte, že na jeho vrcholu může letadlo letět rychlostí nižší než je rychlost minimální pro daný typ. Je to proto, že se pohybujete po balistické křivce a vlastně vztlak ani nepotřebujete. Jakmile se rychlost vzpamatuje, můžete zintenzivnit přitahování. Od polohy (4) už taháme energicky, opět s ohledem na „géčka“ – s ohledem na konstrukci našeho stroje. Přemet je ukončen až v poloze (5), která by měla být ve stejné výšce nad zemí jako počátek (1). Pozor u bezmotorových letadel, tam to pochopitelně není tak jednoduché a z hlediska bilance energie to lze dosáhnout jedině za cenu toho, že výstupní rychlost z přemetu je citelně nižší ve srovnání s rychlostí vstupní. Obecně platí, že pěkný kruhový přemet z pohledu diváka vyžaduje od pilota také zakalkulovat vítr. Lépe vypadají přemety začaté proti větru, neboť na vrcholu nám vítr fouká do zad a pomůže nám vymalovat jeho horní část.

Co se dá udělat špatně?

1. Do přemetu si vezmeme malou rychlost či pomalu taháme. Výsledkem je ztráta rychlosti před vrcholem přemetu a pád. V pádu však máme možnost nabrat rychlost a přemet dokončit. Tvar takového přemetu bude však mít ke kruhu hodně daleko.

2. Přemet začínáme s náklonem či do přemetu táhneme s křidélky. Přemet se tak neodehraje ve vertikální rovině a můžeme být velmi překvapeni také směrem, kterým se po překonání vrcholu díváme na zem. Na druhou stranu, je-li přemet s křidélky dobře řízen vznikne opakováním dvou až tří zajímavý prostorový prvek pro airshow, ale to bude jiná kapitola.

3. Za vrcholem přemetu rychle přitahujeme. Výsledkem je figura podobná psacímu „e“, kruh se promění v úzkou smyčku.