Ve firemní letce společnosti Baťa byl ve třicátých letech minulého století i jeden stroj s rotující nosnou plochou. Šlo o vírník Cierva C.30A výr. čísla 739 a ten podle dobových pramenů létal s imatrikulací OK-ATS u Bati od 2.10.1934 až do 21.8.1937. Ovšem tyto údaje musíme brát jako „papírové“, neboť jeden z mých přátel v nejmenovaném českém archivu objevil oficiální soupisku všech letadel Baťa ke dni 17.5.1939 zpracovanou pro předání německým úřadům. U OK-ATS je uvedena poznámka, že se stroj nachází na letišti Praha-Kbely jako schopný letu! Těžko by Němcům mohli uvádět nepřesné údaje, to by v té době mělo dost fatální dopad …

Vírník byl zakoupen podle firemních dokumentů z Anglie v roce 1934 za částku 126.789,- čs. korun včetně řady náhradních dílů. V této ceně bylo vyškolení pilota pana Václava Brtníka a jednoho mechanika firmy Baťa.    A právě pilot Brtník s vírníkem Cierva létal většinou při dopravě firemní pošty, často i z Otrokovic do Prahy-Kbel, Liberce, Ostravy a nebo i do Bratislavy. Stal se také atrakcí na Baťou pořádaných leteckých dnech a při jednom takovém dolétl až na letiště v Borovu v tehdejší Jugoslávii!!!    Nad naší republikou také stroj shazoval reklamní letáky a firma Baťa z něj zkoušela i fotografovat své výrobní závody nebo pozemky.

Po okupaci Němci podle vzpomínek pamětníků z letiště Praha-Kbely částečně rozebrali a během roku 1939 (dle některých pramenů koncem října) převezli v transportních bednách po železnici směr Sasko a tam stopy po něm končí.

Mladý španělský inženýr- konstruktér don Juan de la Cierva byl jedním z těch, kteří již po první světové válce experimentovali s letouny s rotující nosnou plochou. Pocházel z velmi bohaté rodiny a to mu dávalo nejen jistotu při studiích, ale hlavně později při vývoji vírníků vlastní konstrukce. Na počátku ale neměl štěstí. Jednou z jeho počátečních prací byl první španělský trojplošník. Na něm v roce 1917 bohužel zahynul jeho dobrý přítel a šéfpilot firmy. Právě při objasnění této nehody dospěl k závěru: letoun bude proti přetažení chráněn jen tehdy, pokud bude mít rotující nosné plochy! Jak řekl, tak i udělal. Již v roce 1920 spatřil světlo světa jeho první vírník – tehdy se ovšem nazýval „autogyro“. Cierva jej označil jako typ C.1, avšak jeho koncepce dvou protiběžných rotorů měla řadu technických problémů. U dalšího typu C.2 již dal přednost jednomu třílistému rotoru pevně uchycenému v rotorové hlavě. Na začátku letových zkoušek ovšem zjistil nemilou skutečnost. Rotor při otáčení se snažil trup stroje silně naklánět na pravou stranu, takže nebylo možné vůbec vzlétnout! Postupem času u dalších typů se mu podařilo všechny hlavní

technické problémy vyřešit až kloubovým uložením listů na rotorové hlavě, což bylo u jeho typu C.4. Na radu přátel předváděl svá autogyra v zahraničí. Byl úspěšný a v roce 1925 se rozhodl přestěhovat svoji firmu do Anglie. Tam založil o rok později společnost Cierva Autogyro Ltd.

Začátkem roku 1935 již „rodina“ firmy Cierva čítala 44 typů s různými variantami konstrukcí a celkově 150 vyrobených vírníků- autogyr nalétalo dohromady téměř 50 000 letových hodin, což byl nesporný úspěch. Bohužel, o rok později se Juan de la Cierva stal obětí tragické letecké nehody na londýnském letišti Croydon. Ovšem nejvíce úspěšným typem se stal jednoznačně Cierva C.30 a ten si pořídili i zahraniční zákazníci, v tehdejším Československu mimo firmu Baťa i vojenské letectvo.

Detailní fotografie přídě vírníku Cierva C.30A společnosti Baťa na letišti Praha Kbely

Vírník Cierva C.30A s typickou kbelskou siluetou, která přežila až do dnešních  dnů

Netradiční záběr z letiště Praha Kbely, v pozadí jsou hangáry společnosti Aero, které byly později přeneseny na sousední letiště Praha Letňany

Vírník Cierva C.30A na svém domovském letišti v Otrokovicích

Čelní pohled na vírník, opět na letišti Praha Kbely

Baťova Cierva C.30A startuje z kbelského letiště

Na Baťově letišti v Otrokovicích se v druhé polovině třicátých let setkala jeho Cierva C.30A s akrobatickým speciálem Avia