Před mnoha lety jsem získal z jedné pozůstalosti fotografie z  letecké nehody, o které se mezi lidmi dodnes hovoří a to nejen z důvodu, že se stala v naší vlasti. Hlavním aktérem byl dvoumotorový dopravní letoun McDonell Douglas DC-9-32 letecké společnosti Jugoslovenski Aerotransport s registrací YU-AHT  letící dne 26.1.1972 na pravidelné lince z Kodaně do Záhřebu. Počasí tehdy nebylo nikterak dramatické a nic na palubě nenasvědčovalo tomu, že za chvíli nastane katastrofa v povětří. Letoun vlétl do vzdušného prostoru ČSSR dle letového plánu přes maják Hermsdorf (HDO), krátce předtím byla posádka v kontaktu se s ŘLP Cottbus Control v Německu a dostala pokyn přeladit na frekvenci oblastního ŘLP v Praze, to už ale neudělali. Po chvilce letadlo rozerval výbuch ve výšce 10050 metrů /FL330/ a až na letušku Vesnu Vulovic všech dalších 27 osob na palubě zahynulo. Opravdu neskutečnou shodou okolností letuška přežila, i když s mnoha zraněními byla převezena do nemocnice. Později byl její pád zapsán právem do Guinessovy knihy rekordů jako případ, kdy člověk přežil pád z takové výšky.

Letuška se tehdy nacházela v zadní části letounu a její pád byl zpomalen jak nárazy do vzrostlých jehličnatých stromů, tak i skluzem po svahu lesa. Po výbuchu zbylo z letounu několik větších částí, které postupně dopadly v pásmu dlouhém cca 6,3 kilometru na povrch země mezi Českou Kamenicí a Oleškou. Vesna Vulovic se nakonec zotavila a o své zkušenosti vyprávěla na mnohých besedách, zemřela dne 23.12.2016, tedy 44 let po prožité havárii a boji o holý život.

Naše fotografie jsou z louky, kam byla postupně přemístěna většina trosek letounu poté, co byly jednak odvezeny všechny ostatky obětí havárie a dále musely být poraženy některé stromy, aby se vůbec mohlo s troskami manipulovat. A jak to tak bývá, po odjezdu posledních členů SNB, vojáků a dalších tajemných osob, kterými se místo předtím doslova hemžilo, nastal čas pro obyvatele blízkých obcí, aby si před odvozem trosek vše mohli prohlédnout. A co si budeme povídat, mnozí si odnesli i nějaký ten „suvenýr“ na památku. Jeden z mých přátel mi řekl, jak si dával kávu v restauraci letiště v České Lípě (kolem roku 2009) a na stěně visely dveře nouzového východu z tohoto letadla jako připomínka celé nešťastné události.

Případné zájemce o důkladný popis této nehody mohu odkázat rovnou na knihu mého dobrého kamaráda Ládi Kellera a spoluautora V.Koloucha „Nehody dopravních letadel v Československu, díl 4, 1961-1992“. Odbornou expertízou Kriminalistického ústavu SNB (Sboru národní bezpečnosti) nakonec byly nalezeny součástky, ze kterých bylo sestaveno výbušné zařízení. I když šlo o domáckou práci, přeci jen bohužel fungovalo. Stopy trhaviny se našly na zbytcích zavazadla a i na stěnách prostoru pro zavazadla pod podlahou kabiny cestujících. Našly se i kusy hodinového strojku, kterým pachatelé výbušninu odpálili. Stopy nakonec vedly vyšetřovatele k tzv. Ustašovcům, což byla skupina provádějící teroristické akce v bývalé Jugoslávii, ale prováděli i atentáty na jugoslávské diplomaty.   Ve druhé polovině září 1972 bylo tehdejším Ministerstvem vnitra ČSSR vyšetřování přerušeno, jelikož se nenašly důkazy o vině konkrétních pachatelů.

Letecký terorismus byl a někdy ještě i je skvrnou na oblasti civilní letecké dopravy a není proto divu, pokud byli pachatelé dopadeni, čekal je buď rovnou trest smrti (velmi ekonomická varianta pro státní kasu..) a nebo doživotí za mřížemi. Dobové černobílé fotografie nám mohou být připomínkou události, která hodně dlouho doznívala nejen u nás, ale i v zahraničí.