Dnes 16. října byl v areálu Podhorské nemocnice v Rýmařově slavnostně odhalen pomník věnovaný rumunskému vojáku a letci Gheorghe Bănciulescovi (1898-1935), prvnímu pilotovi na světě, který vzlétl s protézami místo nohou. Pomník byl vybudován k uctění památky letce a jako projev velkého uznání lékařům rýmařovské nemocnice, kteří mu pod vedením dr. Julia Boeseho na podzim roku 1926 zachránili život.

Při letu z Paříže do Bukurešti 12. září 1926 Bănciulescem pilotované letadlo z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek narazilo o vrcholky pohoří Jeseníky a zřítilo se. Palubní mechanik Ioan Stoica při havárii zahynul, pilot byl těžce zraněn a přišel o obě nohy. Díky mimořádné péči lékařů z rýmařovské nemocnice překonal Gheorghe Bănciulescu následky zranění, vrátil se k pilotování a celý svůj další život zasvětil létání.

U příležitosti slavnostního odhalení, uskutečněného na pozvání starosty Rýmařova Ing. Petra Kloudy, přijela z Rumunska delegace vedená brigádním generálem Cristinel-Reliu Ion, velitel 90. základny dopravního letectva. Rumunskou diplomatickou misi reprezentovala velvyslankyně Rumunska v České republice paní Daniela Gîtman.

„Pomník se stane dalším svědectvím na pevné tradici se zakládajících přátelských vztahů mezi Rumunskem a Českou republikou. Tato událost je o to významnější z toho důvodu, že letos v Rumunsku oslavujeme 100 let existence rumunského vojenského letectví“ prohlásila velvyslankyně Daniela Gîtman.

Bronzová pamětní deska s vyobrazením Gheorghe Bănciulesca a nad ní umístěný orel z bílého mramoru byly zhotoveny Velitelstvím vzdušných sil Rumunska ve spolupráci s Velvyslanectvím Rumunska v České republice, Městem Rýmařov, Kulturní nadací Bartoc, Podhorskou nemocnicí Rýmařov a za finanční a logistické pomoci pana Ing. Nicolae Deduley, předsedy Sdružení Rumunů v České republice.

Program pokračoval od 13 hodin v rýmařovském Středisku volného času na Okružní ulici zahájením výstavy o životě pilota Bănciulesca, a v 15 hodin se uskuteční premiéra dokumentárního filmu Gheorghe Bănciulescu – A přece budu létat.

„Jsem přesvědčena o tom, že slavnostní odhalení pomníku, jakož i premiéra dokumentárního filmu Gheorghe Bănciulescu – A přece budu létat režisérky Ancy Filoteanu, jenž bude uveden ve Středisku volného času Rýmařov, jsou významnou příležitostí k tomu, jak široké publikum seznámit s pozoruhodným příběhem rumunského letce a jeho vazbami na český prostor, které započaly jeho pobytem v rýmařovské nemocnici“, dodala velvyslankyně Rumunska Daniela Gîtman.

Gheorghe Bănciulescu

12. září 1926 vzlétl Gheorghe Bănciulescu spolu s mechanikem Ioanem Stoicou z letiště Le Bourget s cílovou stanicí Bukurešť se záměrem dosáhnout rychlostní rekord. Stalo se tak na palubě letadla Potez-XV A2, jež k tomu poskytla Francouzsko-rumunská vzduchoplavecká společnost.

Po asi 1000 km dlouhém letu se letadlo z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek zřítilo v horské oblasti na území Československa poblíž města Rýmařov. Mechanik Ioan Stoica zemřel cestou do rýmařovské nemocnice, Gheorghe Bănciulescovi museli čeští lékaři amputovat dolní končetiny, aby mu zachránili život.

Gheorghe Bănciulescovi se ze strany nemocničního personálu v Rýmařově dostalo nevšední péče. Důkazem laskavosti je i to, že v průběhu hospitalizace kroužili opakovaně na znamení solidarity s pilotem, sice cizincem, leč přítelem, čeští letci nad nemocnicí. Když Bănciulescu odjížděl z Rýmařova do Rumunska, poslal velitel jednotky letectva v Olomouci několik pilotů, aby svého rumunského druha doprovodili.

Na konci nelehké rekonvalescence v červnu 1927 už létal Bănciulescu znovu, tentokrát s protézami namísto nohou. Něco takového se stalo vůbec poprvé ve světových dějinách. 22. října mu francouzský prezident udělil Řád čestné legie v hodnosti rytíře.

V roce 1935 ho francouzská vláda pověřila rozsáhlou misí: prozkoumat trasu za účelem zřízení letecké linky Paříž – Madagaskar. Dostal k dispozici nejmodernější typ letadla Potez (Potez 56), francouzského mechanika a radiotelegrafistu.  Téměř na konci mise dne 12. dubna 1935 umírá malárií vyčerpaný Bănciulescu v Káhiře.

Bănciulescu na Československo do konce života nikdy nezapomněl. Díky srdečnosti, se kterou tu o něj bylo pečováno, se sem vždycky s radostí vracel.

V roce 1934 uskutečnil Bănciulescu na palubě IAR-23 rychlostní zkušební let z Bukurešti do Prahy trvající 5 hodin a 6 minut. Na zpáteční cestě dosáhl rychlosti 240 km/h, letěl ve výšce 2000 – 3000 m.n.m. a vzdálenost urazil za 5 hodin.

Podle Gheorghe Bănciulesca je dnes pojmenováno letiště ve městě Ploješť, ležícím 60 km od Bukurešti.