Nový exponát Vojenského historického ústavu – německý radar Würzburg-Riese
Přidáno: 23. Květen 2012Autor: Vojenský historický ústav
Válečný radar Würzburg-Riese je určitě významným obohacením sbírek Vojenského historického ústavu Praha a areálu VTM Lešany. Přístroj našel své atraktivní místo hned za vchodem do areálu, u tzv. růžového tanku. Radar se podařilo získat do sbírek VHÚ díky vstřícnosti Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v jejímž vlastnictví dosud byl, dík patří řediteli Slunečního oddělení dr. Františku Fárníkovi. Dlouhá léta byl radar vystaven v areálu Astronomického ústavu, v parku u hvězdárny Ondřejov. Odtud byl na konci minulého roku snesen, rozebrán a převezen do VTM Lešany. Tady prošel renovací včetně povrchové úpravy, bílá barva byla nahrazena původní vojenskou šedou.
Unikátnost radaru spočívá v tom, že jde o kompletní kus, tedy anténa o průměru sedm a půl metru a k ní připojený obslužný domek. Ten se i s anténou otáčí na betonovém podstavci. V současnosti se radarů Würzburg-Rise v této kompletní sestavě nachází v Evropě jen několik, jeden stojí ve Francii a další v Berlíně; je možné, že se ještě nějaké nacházejí na území bývalého SSSR. Radar se zatím představil návštěvníkům jen jako samostatná anténa, domek vzhledem k velké míře koroze stále prochází renovací. Pracuje se také na obnovení jeho původního vnitřního vybavení. To stávající pocházelo z doby před rokem 1989 a odpovídalo civilnímu provozu.
Z historie radaru
Radary Würzburg byly vyvíjeny už ve třicátých letech 20. století ve firmě Telefunken, patřily k nejznámějším válečným radarům a sloužily německému letectvu i pozemním silám. Od roku 1941 se začal vyrábět největší typ nazvaný Riese (v němčině „obr, velikán“). Celkem bylo vyrobeno přes 4 000 radarů Würzburg, z toho asi 1 500 bylo typu Riese. Ten měl dosah až 70 kilometrů, výška dosahovala více než 10 metrů, vážil přes 15 tun a obsluhovalo ho celkem šest mužů. Radar byl schopen otáčet se o plných 360 stupňů a anténa se nakláněla v úhlu 0-90 stupňů.
Ondřejovský radar získala Akademie věd ČR v padesátých letech 20. století. Německá armáda měla radarů Würzburg-Riese na území protektorátu několik, po skončení války připadly československé armádě jako válečná kořist. Pracovníci observatoře zjistili, kde se radar nachází, posléze přístroj rozebrali a dopravili na ondřejovskou observatoř. O několik měsíců později získala hvězdárna ještě druhý radar téhož typu. Oba pak sloužily k vědeckým účelům, především k pozorování radiového toku Slunce.
U prvního radaru se na počátku osmdesátých let porouchalo hlavní ložisko, na kterém se kolos i s obslužným domkem otáčel. Ložisko bylo vyměněno, ovšem v roce 1994 se opět rozbilo a k opravě už nedošlo. Od té doby nebyl radar v provozu, sloužil jako muzejní exponát a dominanta ve hvězdárenském parku. Druhý radar naopak dodnes stojí na louce pod hvězdárnou a je funkční, slouží jako radiový dalekohled.
Po dohodě mezi Akademií věd ČR a Vojenským historickým ústavem Praha byl nefunkční radar získán do sbírek VHÚ. Radar byl snesen z betonového podstavce, rozebrán na menší části a dopraven do Vojenského technického muzea Lešany. Zde probíhaly během roku 2012 renovační práce. Zajímavostí je, že rozebranou anténu se lešanským pracovníkům podařilo po renovaci složit za pouhého půl dne. Po konstrukční stránce je Würzburg-Riese dobrou ukázku německého smyslu pro funkčnost a praktičnost.
Prosinec 6th, 2021 at 10:28
DOCHOVANÉ EXEMPLÁŘE radiolokátoru Würzburg-Riese –
– Funkmessgerät 65 – zkráceně FuMG 65
Nefunkční, nebo upravené pro jiné použití – venkovní expozice
_ _ _
Polohové souřadnice: WGS-84
Viditelnost objektů na veřejném internetu:
– nepoužívat software “mapy.cz/seznam.cz” – obsahuje neaktuální letecké snímky (objekt ještě nebyl instalován), nebo je objekt překryt turistickými ikonami (mobilní verze software – objekt není vidět pod piktogramem), a nebo je část povrchu zakryta “mozaikou” z důvodu utajení (vojenské objekty).
– software “google maps” je poněkud pomalejší (načítání leteckých snímků) ale netrpí neaktuálními snímky povrchu, zakrýváním soukromých oblastí a tristními ikonami překrývajícími zájmové objekty.
– další veřejně přístupné “map softvare” je nutno vyzkoušet – obecně je nabízeno ve volbě “Geohack” která se otevře po kliknutí na zeměpisné souřadnice v software “Wikipedia” – každý státní celek (nejen v Evropě) si spravuje informace o vlastním území, dle svých zájmů.
_ _ _
Astronomicky ústav AV ČR Ondrejov 49.9085847N, 14.7797314E
RT 2 – dodnes využívaný po přestavbě elektroniky k pozorování Slunce.
_ _ _
Vojenské technické muzeum Lešany 49.8551931N, 14.5428728E
RT 1 – v AuAV ČR Ondřejov používaný po přestavbě elektroniky k pozorování Slunce, po technických závadách na mechanizmech, přenechán Vojenskému muzeu v Lešanech jako stacionární exponát.
_ _ _
Atlantikwall – Ostend – Belgie – železniční verze radiolokátoru
51.1982981N, 2.8493439E
Radiolokátor na železničním vagónu – pojízdná instalace obrany pobřeží.
https://www.shutterstock.com/cs/image-photo/ostende-belgium-31-december-2017-radar-1258133758
_ _ _
Dwingeloo, Planetron, Nederland 52.8230586N, 6.3685222E
Montáž na expoziční věž v objektu planetária. Používán v USA po WW.II. jako technologický vzorek pro výzkum sledování letounů, dosah zvýšen nad 500 km. Uvnitř ponechána elektronická výbava USA – aktuálně rozsáhle poškozeno, pravděpodobně návštěvníky planetária.
https://www.bunkerinfo.nl/2019/08/wurzburg-riese-planetron-dwingeloo.html
_ _ _
Wehrtechnische Dienststelle für Informationstechnologie und Elektronik (WTD 81)
Expozice v Gredingu (Bavorsko), Německo 49.0609745N, 11.3546979E
https://www.bundeswehr.de/de/organisation/ausruestung-baainbw/organisation/wtd-81
_ _ _
Militär-Historisches Museum Berlin-Gatow
Německo 52.4709742N, 13.1377231E
Používán v Nizozemí k fyzikálnímu výzkumu (astronomie, meterorologie), po ukončení činnosti přenechán Německu jako stacionární exponát.
http://fahrzeuge-der-wehrmacht.de/Artikel/Gatow_2011.html
_ _ _
Radar Museum and Bunker complex – Normandy
Douvres-la-Délivrande, Francie 49.2861994N, 0.4033147W
https://germanbunkers.com/museums-in-france/radar-museum-and-bunker-complex-normandy/
_ _ _
The National Electronics Museum, located in Linthicum, Maryland, USA
39.1954292N, 76.6846614W
Pouze zrcadlo (parabolická anténa) bez dalších částí radiolokátoru.
https://www.radiomuseum.org/museum/usa/national-electronics-museum-linthicum-md/
_ _ _
NENALEZENO:
pravděpodobná geolokace: 48.1289689N, 11.5816031E
– poslední snímek z roku 2011 – exponát pravděpodbně přesunut jinam.
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ehemaliges_Radarger%C3%A4t_%22W%C3%BCrzburg-Riese%22,_Deutsches_Museum.JPG
Nalezeny další snímky stejné expozice, datováno okolo roku 2010. Okolní budovy a objekty (plavidlo) souhlasí. Jedná se o říční ostrov, expozice pravděpodobně poškozena povodní a exponáty přemístěny. Je možné že je tento exponát přemístěn do USA – viz předchozí lokace – Maryland, anebo uložen jinde.
_ _ _
Další exempláře FuMG 65 je možné dopátrat, dle pamětníků – například hvězdárna Vsetín měla okolo roku 1995 v držení dva exempláře – viděl jsem je (někde) tady:
49.3445350N, 17.9962975E
49.3957414N, 18.0331864E
Nicméně – kam byly přesunuty, je na dobrovolné výzkumu. Pro sběratele historických reálií je tento kus německé elektroniky moc velký, a také, spousta kovu šla do recyklace – “Pecunia Non Olet”.