Nedlouho po vydání článku o prvním předvedení letounu IL-62 pro ČSA v Praze se na mne obrátilo mnoho leteckých fandů i přátel, abych prohrábl svůj archiv a podíval se na fotografie elegantních dvoumotorových dopravních letounů Caravelle létajících ještě v 80. letech na pravidelných linkách do Prahy. Ano, pro mnohé z těchto letadel to byla doslova labutí píseň, neboť brzy poté byly buď poslány do šrotu, v lepším případě prodány dalšímu leteckému dopravci či darovány do muzea. Naštěstí jsem nějaké snímky těchto nádherných strojů z Ruzyně osmdesátých let nalezl a tak se na ně můžeme podívat podrobněji.

K častým návštěvníkům pražského ruzyňského letiště patřila v 80. letech Caravelle společnosti Syrianair létající na pravidelné lince z Damašku do Prahy a zpět. Opravdu znamenala příjemné zpestření provozu a prakticky až do léta roku 1991 jsme mohli vidět na uvedené lince letoun Aerospatiale S.E. 210 Caravelle 10B3 pokřtěný jako „17 Avril“ , výr.č. 190 s registrací YK-AFB. Stroj byl společností převzat dne 30.6.1966 a spolehlivě létal z Damašku do různých destinací v Evropě, Africe a Blízkém východě. Pak už byl nahrazen Tupolevem Tu-134B-3 . Tato Caravelle létala opravdu „na doraz“ a její konec byl opravdu zvláštní. Od vyřazení z provozu byl letoun odstaven na části nezpevněné plochy letiště v Damašku a chátral. Pak někoho napadlo prodat jej jako restauraci jednomu podnikateli, poté byly někdy po roce 2010 z Caravelle demontovány oba motory a části křídel. Pak se stroj přemístil do 350 kilometrů vzdálené Latákie a jeho pouť skončila na mořském břehu v místní čtvrti Sport City, aniž by z něj nějaká restaurace vůbec byla. Možná je tam dodnes, kdo ví … Ještě jedna zajímavost: Caravelle s registrací YK-AFB se také objevila na letišti Poprad-Tatry,když k nám převážela ze Sýrie skupinu studentů pro vojenskou vysokou školu v Košicích. Tam bylo na letišti špatné počasí a tak přistáli v Popradu. To byla pro místní opravdu exotická návštěva!

V 80. letech minulého století létal s letouny Caravelle do Prahy i Finnair na lince z Helsinek. Na fotografiích můžete tak vidět stroj Caravelle 10B3 s registrací OH-LSE se jménem „Lahti“ létající u tohoto severského dopravce až do konce roku 1981, kdy u nich Caravelly definitivně dolétaly. Ostatně Finnair byl teprve třetí velkou evropskou společností, která si tyto velmi elegantní stroje pořídila a první z nich s registrací OH-LEA (Caravelle I) byla Finnairem převzata již v únoru 1960. Pro Finnair to byl doslova páteřní typ pro mnoho jejich linek a ke konci jejich kariéry letouny byly pronajímány i společnostem Lufthansa, KLM a nebo finským KAR-AIR OY. Finnair si vyžádal u výrobce v Toulouse pro své letouny Caravelle americké motory Pratt &Whitney, se kterými již měli jejich technici velmi dobré zkušenosti i v drsných severských podmínkách.

Další společností, která mimo jiné v 80. letech letouny Caravelle do Prahy posílala, byla švýcarská společnost CTA – Compagnie de Transport Aerien Genève. Na barevném snímku můžeme vidět letoun Caravelle 10R s registrací HB-ICI na letišti v Praze v červnu 1982. Uvedený stroj doplnil letku společnosti v prosinci 1980, zatímco poslední Caravelle u CTA dolétala koncem roku 1989. Po vyřazení letounů stejného typu od společnosti Air France se mnohé z nich dostaly k menším leteckým společnostem v dalších zemích. V létě roku 1981 ovšem několikrát Prahu navštívil i letoun Caravelle s registrací F-BJTI létající pro francouzský Direction Generale de l Aviation Civile, jeho kabina cestujících byla přestavěna na „létající učebnu“ budoucích pilotů a letových specialistů studujících na škole Ecole Nationale de l Aviation Civile. Malý „radom“ umístěný na přední polovině trupu v jeho horní části měl dokonce namontován sextant pro školení budoucích navigátorů. Stroj přilétl ještě v částečných barvách společnosti Air France, u kterých dříve létal. V roce 1988 byl podle dostupných informací prodán do republiky Zaire v Africe.

Seznam leteckých společností létajících do Prahy těmito krásnými dvoumotoráky by byl o mnoho delší. Letouny se těšily oblibě i u cestujících, kdy zejména zvláštně tvarovaná okna v podobě „sférického trojúheníku“ poskytovala pěkný výhled a díky motorům na zádi trupu byla za letu kabina cestujících velmi tichá .A co říci na závěr? Opravdovou lahůdku. Snad opravdu poslední letuschopný letoun na světě provozovala v Africe pro nás exoticky znějící společnost Gabon Express. Co to má společného s naší zemí? Hlavně to,že majitelem společnosti a jedním z jejich kapitánů byl v zahraničí známý pilot Bob (Robert) Sobek ! Ano, náš krajan, ten, který shodou okolností pilotoval i poslední letuschopný letoun Bristol Britannia na jeho poslední cestě také z Afriky do Anglie před řadou let. Bohužel, jeho Caravelle verze 11R s nákladními vraty pro smíšenou přepravu nákladu a cestujících havarovala v srpnu 2004 pro nedostatek paliva (!!!) ve Rwandě při létání pro společnost Transair Cargo a vrak letounu skončil ve šrotu …

Touto smutnou událostí se uzavřela éra tohoto elegantního letounu a můžeme být rádi, že jsme jej přes lety ještě na pražské Ruzyni zažili. Pokud někdy pojedete do některého ze zahraničních muzeí, v některých z nich se s letouny Caravelle potkáte a ty Vám mohou připomenout zrovna dobu, kdy jejich služeb každý rok využívalo mnoho cestujících. K pilotovi Robertu Sobkovi se do budoucna vrátíme ještě samotným článkem.

Aerospatiale S.E. 210 Caravelle 10B3 v Latákii v Sýrii