Čas nám letí jako bláznivý a mílovými kroky se blíží pro mnohé letecké fandy vrcholná událost letošní sezóny, kdy první červnový víkend bude patřit Aviatické pouti v Pardubicích. A nyní máme i další pádný důvod se přijet podívat, jak říká Jan Rudzinskyj z organizačního štábu Aviatické pouti: „ V té letošní se představí trojice stíhacích Jaků, které se za druhé světové války staly nosným stíhacím typem Rudé armády. Letos se na Aviatické pouti představí Jak-3 a Jak-9, doplní je cvičný typ Jak-11, který plně vycházel z osvědčených stíhacích typů. Stroj, který přiletí z Francie s bojovou kamufláží, takže obratností i vzhledem vytvoří ve velkoprostorové scéně s dvojicí stíhacích Jaků plnohodnotnou vzdušnou podporu vojáků bojujících na ploše letiště.“ Ostatně Jak-11, v naší vlasti vyráběný a létající pod označením C-11 asi není třeba dlouze představovat. Letouny mnoho let sloužily ve výcviku vojenských pilotů, létaly v  našich aeroklubech a řada z nich šla také na export do světa. Dodnes se můžeme s nimi potkávat v leteckých muzejních expozicích a pokud se zdaří výměna motoru, vzlétne po řadě let i letoun stejného typu patřící kbelskému leteckému muzeu. Brněnský pilot a legenda našeho létání Zdeněk Bedřich na minimálně upraveném letounu C-11 s registrací OK-KIK dosáhl v roce 1960 národních a světových rychlostních rekordů na bázi 3 a 20 km.

Také letos se návštěvníci Aviatické pouti mohou těšit na ukázku velkoprostorových scén, kdy se spojí letové ukázky s pozemní rekonstrukcí bojů. Tou největší scénou letošního sedmadvacátého ročníku Aviatické pouti se ve dnech 3. a 4. června stane ukázka bojů z východní fronty.„Do pozemních ukázek se zapojí několik desítek příznivci vojenské historie, kteří se v dobových uniformách a s patřičnou výzbrojí představí nejen v hlavní scéně z východní fronty, ale i v dalších ukázkách. Letos se opět zúčastní i členové zahraničních klubů, protože loňská premiérová účast přátel z Polska je nadchla natolik, že do Pardubic velice rádi opět přijedou. Součástí scény opět bude i oblíbené závěrečné defilé všech zúčastněných před diváky,“ přibližuje divácky oblíbené velkoprostorové scény Milan Vinš z organizačního štábu Aviatické pouti.

Letoun Supermarine Spitfire jsme měli možnost v Pardubicích vidět již několikrát a pokaždé jeho nezapomenutelná silueta na obloze i typický zvuk plnokrevného motoru Rolls-Royce Merlin spolehlivě upoutával pozornost snad všech diváků včetně slečen a dam různého věku. Letošní sedmadvacátý ročník Aviatické pouti přivítá takový skvost v novém „kabátě“. „Aviatickou pouť již dvě desetiletí provází synonymum Spitfire, tedy připomenutí britské stíhačky, jež od roku 1940 do konce války zásadně ovlivňovala vývoj na vzdušných frontách 2. světové války a je v řadě souvislostí spojena s čs. piloty. Letos k nám přiletí dobře známý Spitfire LF Mk.XVIe, který se od roku 2012 pravidelně účastní pardubické akce. Jeho majitel, Stephen Stead, projevuje svoji náklonost k čs. válečným letcům, což je mj. spojeno s jeho pracovními aktivitami v ČR i tím, že zde své historické letouny od jara do příchodu podzimu také hangáruje. Pro letošek zvolil novou povrchovou podobu do podoby stroje F/Lt. Otto Smika, se kterým létal v době jeho krátkého velení 127. britské squadrony, která od invaze ve Francii podporovala spojenecké armády postupující směrem na Německo. Nové zbarvení Spitfire obdržel v dubnu letošního roku a na letošní Aviatické pouti jej opět předvede v tradičně bravurní ukázce zkušební pilot Dan Griffith,“ přibližuje jednu z lahůdek Aviatické pouti člen jejího organizačního štábu Zdeněk Hurt.

Každým rokem si připomínáme hrdinství našich pilotů létajících na východní i západní frontě, mnozí z nich položili v krvavých leteckých soubojích život za naši vlast a to často velmi daleko od domova. Právě v dnešní době je třeba si připomínat jejich památku, neboť čas běží a více jak sedm desítek let od konce tohoto hrozného konfliktu řady těch přeživších řídnou. A byli to právě oni, kdo se často velmi složitými cestami dostali až do cizích vojenských jednotek (naši pochopitelně nesloužili jen u letectva) a po nezbytném výcviku šli rovnou do bojových operací. Po únoru 1948 se stali předmětem perzekucí a kdo nestihl emigrovat, často se mu nový režim odvděčil vězením i pracovními tábory… Svěrákův film Tmavomodrý svět je toho reálnou ukázkou. Ale zpět do Pardubic a letounům z konstrukční kanceláře Jakovlev. Šlo o postupně vyvíjené typy dle frontových potřeb, časem se z nich stali dříči vzlétající i do velmi složitého počasí, jen aby nepříteli zasadili co nejvíce ran. A nutno dodat, že se jim to dařilo. Letouny byly vyráběny ve velkých sériích a snad ani pořádně nezaschnul lak na jejich povrchu a už byly přelétávány rovnou na polní letiště v blízkosti fronty. Kdo dnes například ví, jak s Jaky létala také řada žen – pilotek? Což o to, dnes je to běžné u celé řady armádních letectev, ale tehdy tomu tak rozhodně nebylo. Například sovětská pilotka podporučice Tamara Voronovová (nar. v Jaroslavli v r.1922) létala na letounech Jak-3 a Jak-7. Další její kolegyně a kamarádky létaly pro změnu Jak-9 a některé z nich dosáhly na těchto strojích několika vzdušných vítězství. Kdyby tak piloti Luftwaffe věděli, že je „sundaly“ ženy…

Později Tamara Voronovová vzpomínala na frontové létání i takto: „Zatímco Lavočky měly dle našich zkušeností více tuhé řízení a jejich ovládání nám ženským dalo pořádně zabrat, oproti nim ale Jaky se ovládaly lehčeji a řekla bych dokonce, že jejich řízení bylo daleko citlivější. Při bojových obratech se to opravdu hodilo a umožnilo nám to oproti německým letounům daleko více využít manévrovacích schopností našich Jaků. Díky nim jsme my dámy Němce řádně prohnaly a některé z nich v soubojích sestřelily, stejně jako naši mužští kolegové“.

A tak na letošní aviatické pouti budou mít diváci jedinečnou možnost porovnat za letu hned několik legendárních druhoválečných stíhacích letounů a nejen to: vojáci v dobových armádních uniformách budou se skutečnou válečnou technikou součástí ukázek opravdových bojových akcí. Nebudou chybět kouřové efekty, dunění protileteckého flaku a vše bude umocněno nízko nalétávajícími letouny. Moderní pyrotechnika se postará o imitace zásahů pozemních cílů a kdo do Pardubic přijede a nebo i přiletí, tak na tu podívanou bude jistě dlouho vzpomínat.