Pokračujeme opět v našem seriálu o různých typech letadel v letce firmy Baťa se základnou na otrokovickém letišti. Rozhodně nebyla náhoda, že se zde sešlo několik typů letadel vyrobených v té době již uznávanou anglickou společností De Havilland. Tomáš Baťa se na svých cestách potkával s jejich letouny vcelku pravidelně a tak dal na dobré zkušenosti vlastníků těchto letounů a postupně začal s jejich nákupem pro firemní flotilu. A tak se do ní dostal oficiálně dne 4.10.1933 stroj DH-84 Dragon s výrobním číslem 6032. U Bati létal podle firemních záznamů až do 30.7.1938. Nějaký čas ještě létal s původní anglickou registrací G-ACIE a teprve později se letoun dočkal nové OK-ATO. Hlavním důvodem nákupu byly časté obchodní cesty po Evropě, letoun se velmi často objevoval na letištích nedaleko baťových výrobních závodů. Jeden z pilotů firmy Baťa Oldřich Doubek později ve svých pamětech uvedl, jak jeho kolegové s Dragonem nejčastěji létali do tehdy jugoslávského města Borovo, to je dnes součástí Vukovaru v Chorvatsku. Baťa v Borovu měl velký výrobní závod a dodnes se v něm vyrábí obuv, i když pochopitelně pod jinou výrobní společností.

Piloti si letoun Dragon oblíbili pro jeho stabilitu a pohodové létání. Ani s motory nebyly výraznější obtíže, i když to byl letoun pouze na kratší a střední cesty. Firma De Havilland v té době již patřila k zavedeným leteckým výrobcům a jejich letouny létaly v mnoha zemích světa. Dragon jako projekt vznikl na základě předchozího obchodně velmi úspěšného typu (ale s jedním motorem) Fox Moth, poté co jeden z významných zákazníků požadoval větší a rovnou dvoumotorový stroj. Prototyp smíšené konstrukce poprvé vzlétl v Anglii 12.11.1932. Spolehlivě dopravil šest cestujících a ještě si každý z nich mohl vzít zavazadlo o hmotnosti do 20 kilogramů. Hodinová spotřeba paliva byla pouhých 49 litrů, což letoun řadilo k těm úspornějším typům. Později výrobce uvedený typ dále vylepšoval a tak začal létat stroj s označením Dragon 2.

Ale pojďme zpět k baťovu letounu. Měl jako ostatní svoji základnu ne letišti v Otrokovicích. Jak po letech vzpomínal šéfmechanik baťovy letky pan Josef Engliš, tehdy s letounem dorazily bedny různých speciálních nástrojů, montážních pomůcek a také pro jistotu dva náhradní motory i vrtule. Ty byly pochopitelně dodány v oddělených bednách. Letoun měl velmi krátký start a údajně se s ním dobře přistávalo i při silnějším bočním větru. U výrobce si objednali na tu dobu bohaté přístrojové vybavení pilotní kabiny. Podle pana Engliše to byla co do přístrojů nejlépe vybavená mašina tohoto typu v Evropě a později byla do letounu zastavěna i radiostanice. Létalo se s ním dále do Vídně, Budapešti a byl viděn i na letišti v Le Bourget v Paříži. Při jednom z letů do Anglie s pány obchodníky nastal problém: u jednoho z motorů začal unikat olej, pilot jej musel okamžitě vypnout a dotáhl to na jeden motor na nejbližší letiště v Anglii. Naštěstí už byli na dohled, ale i tak si cestující užili perné chvíle a do Londýna a poté i do Birminghamu už cestovali vlakem…

V červenci 1938 bylo rozhodnuto o prodeji letounu do zahraničí. Létal nějaký čas v Holandsku, pak se dostal zpět do Anglie a jeho stopa dle dostupných zdrojů mizí na jihu Afriky. Jeden holandský badatel mi nedávno prozradil, že se tento původně baťův Dragon dostal až do Austrálie, ale neměl jsem čas tuto informaci ověřit. Nejméně dva Dragony tam ale skutečně létají , takže kdo ví … Dalším důvodem prodeje byly novější letouny ve flotile s menší spotřebou paliva a větším doletem. De Havilland Dragon byl jedním z elegantních dvouplošníků létajících ve službách firmy Baťa a dle pamětníků byl skutečným dříčem. Měsíční nálet i přes 90 letových hodin nebyl výjimkou! Pokud došlo k poškození potahu křídel, plátno bylo velmi rychle opraveno a pokud šlo o překližkový potah na jiných místech konstrukce, i ten pro šikovné mechaniky nepředstavoval žádný velký problém. Ještě aby, vždyť Baťa ze stejných materiálů vyráběl vlastní letadla a tohle byla stejná technologie. Dragonem se u této obuvnické firmy létalo i na jih do Itálie, kde bylo čím dál více obchodů. Časem sice docházelo v předvečer války k určitému omezování letového provozu, ale i tak piloti firmy Baťa odváděli výbornou práci s minimálním počtem leteckých nehod. A právě Dragon firmy De Havilland k této dobré bilanci rozhodně přispěl.