V neděli 9.2.2014 se sejde v americkém Seattle celá řada lidí , kteří měli možnost pracovat na přípravě prvního vzletu legendárního letounu – Boeingu 747. Pro někoho královna nebes , pro jiné denní chléb obživy a to doslova. Pro všechny ovšem významný milník v dějinách civilní letecké dopravy. Pojďme si alespoň stručně připomenout , co předcházelo prvnímu vzletu tohoto „dvoupatráku s křídly“. Tak jej nazvali někteří cestující, ovšem pro drtivou většinu z nás je to prostě Jumbo jet !

Projekt nového velkokapacitního letounu nebyl u Boeinga nový. Prakticky už v první polovině padesátých let minulého století stáli pracovníci marketingu před nelehkým rozhodnutím. Jakým směrem se bude ubírat civilní letecká doprava v příštích  20 letech ? Vedení společnosti vcelku logicky tlačilo na všechny , jelikož odpověď na uvedenou otázku nutně potřebovalo pro jejich akcionáře. Ti odmítali uvolnit nutné finance bez jasné koncepce další výroby. Po několika letech debat se zrodil předchůdce Jumbo jetu – neméně známý Boeing 707. Ani konkurence nespala. Douglas  nabídl  leteckým  společnostem typ DC-8 a firma Lockheed později představila svůj TriStar.

Na poradách  pracovníků marketingu  firmy Boeing se vzduch dal bezmála krájet. Bylo třeba udělat zásadní  rozhodnutí , jakou cestou se vydat dále. Jeden z konstruktérů na to později vzpomínal : „Léta na začátku projektu  nového velkokapacitního letounu  byla u nás hektická. Nakonec jsme se přiklonili k výrobě zcela nového letounu , jaký nikdy  předtím  nevzlétl. Firma vsadila doslova vše na  jednu kartu. Moderní čtyřmotorový dolnoplošník , čtveřice motorů  na  pylonech  pod křídlem  a především  dvoupodlažní  trup.  Náklady  s   projektem  a výstavbou zcela nového výrobního závodu tehdy přiváděly akcionáře i banky k šílenství. Tato volba znamenala buď obchodní úspěch, nebo totální  krach…“

Záhy se začalo s výstavbou zcela nového výrobního závodu. Přes 25000 lidí pracovalo dnem  i nocí , aby se dodržel termín začátku výroby nového letounu. V září 1968 byla na drak prvního prototypu  instalována čtveřice motorů Pratt & Whitney JT9D-3  , poté začalo oživování všech  systémů letounu a jejich testování. Vlastní  zkoušky pojíždění odhalily menší problémy s brzdami , vše se vyřešilo během pár  pracovních dnů. V posádce se sešli velmi zkušení piloti : v pozici  kapitána  Jack Waddel , druhý pilot Brien  Wygle a palubní technik Jesse Wallick.

O  něco později na zkoušky pojíždění vzpomínal Jack Waddel takto : „ Přišli za námi technikové  z  vývoje  a se smíchem  oznámili , jak pro nás vyrobili pojízdné lešení ! Nechápal  jsem , co to znamená . To jako máme  lézt po trupu  letadla místo mechaniků  ?  Naštěstí mi ukázali výkres a hned bylo jasno. Z podvozku  nákladního vozu  použili  rám , z něj udělali  takovou  tříkolku  a nahoře  byla  improvizovaná kabina  ve stejné  výšce  jako  u skutečného Boeingu 747. Nemám  závrať , avšak výstup nahoru stál za to ! Až později jsme jim děkovali , jelikož díky této pomůcce  nám  ti chlápci ulehčili pojíždění se skutečným letounem “.

Pak nastal den D – neděle 9.2.1969. Počasí ale zlobilo. Pár dnů předtím padal sníh a nyní od časného rána oblohu zahalovala  ocelově šedivá  oblaka. Prototyp Boeingu 747 pokřtěný jako „City of  Everett“ byl dotankován palivem  a postupně probíhaly všechny nezbytné zkoušky jeho systémů. Dejme opět slovo Jacku Waddelovi : „ Po více jak čtyřech letech nastal  čas prvního vzletu. Všichni se pořád dokola ptali  , jak toho obra dostaneme vůbec do vzduchu. Na to jsem se smíchem odpovídal – stejně , jako každý  jiný letoun předtím ! Věřili jsme všem lidem  okolo.   Díky počasí byl start odložen o  90 minut.  Počasí  se  náhle  začalo  zlepšovat a dohlednost byla v normálu. Po nezbytných úkonech jsem začal opatrně pojíždět na práh dráhy  určené pro vzlet. Mašina  běžela jako hodiny , motory v normě , teplota brzd také, vše podle plánu. Tak jsme šli rovnou na to. Motory  na plný startovní výkon , letoun se plynule rozjížděl , při rychlosti 184 mil za hodinu  (  296 km/hod – pozn. autora ) jsem jemně přitáhl berany řízení k sobě a už jme byli nahoře !“

Druhý pilot  Brien Wygle jej doplnil : „Po staru to byl pro nás všechny velmi emotivní moment. To ale nešlo prožívat , byli jsme vytíženi  řadou úkonů – jen jsme se na sebe usmáli jako potvrzení , jak všechno klape !“  Po startu stoupali vrstevnatou oblačností až do výšky 15 500 stop. Jediným problémem  byly vztlakové klapky, které nakonec museli nechat vysunuté po celou dobu letu. Jack Waddel  dodal : „Od začátku jsem cítil ,jak jde vše dle očekávání.  Letoun  byl  řiditelný  doslova  dvěma  prsty  jako  nějaký  malý  aeroplánek“. První prototyp Boeingu 747 ladně přistál na letišti Paine Field u Seattle ve 12:50 místního času. Ovace  nebraly konce , další kapitola v historii létání byla tímto otevřena.

Dodnes mnoho leteckých odborníků dělí dějiny civilní letecké dopravy na dobu před vzletem Jumbo jetu a na  události  po něm.  Přednost od  toto okamžiku dostala přeprava co největšího počtu cestujících na dálkových linkách za přijatelné náklady. Boeing 747 nabídl nebývalý komfort : prostorné kabiny , nové sedačky s většími roztečemi a mnoho dalšího. Ceny letenek začaly klesat a letecká doprava se stala dostupnou širším vrstvám obyvatel.

Joe Sutter  jako jeden  z ředitelů programu Jumbo jetu  prohlásil : „Už po přistání jsem věděl , jak se nám povedlo vyrobit výborný letoun. Myslím, že od prvního vzletu  můžeme  být všichni na svoji  práci  právem  pyšní.  Dodnes je  B747 opravdovou  královnou  nebe“.

Do  prosince 2013 bylo vyrobeno a dodáno celkem  1482 letounů Boeing 747 všech  verzí. Vývoj nelze ovšem zastavit a v dnešní době z ekonomických důvodů řada dopravců dala přednost úspornějším  dvoumotorovým  letounům  jako je Boeing 777-300,  nebo i Airbus A330-300. Cena  provozu rozhoduje  a tak mnoho letounů B747 dnes vidíme létat jako nákladní speciály různých společností. Poslední  model  letounu  Boeing 747-800  s  řadou vylepšení sice již létá , ale mnoho leteckých společností jej neobjednalo. Čas tedy ukáže , jak dlouho se budeme s Boeingy 747 potkávat na pravidelných linkách s cestujícími.

První létající prototyp B747 můžeme dnes vidět v leteckém muzeu  v  Seattle. Na vývoji ovšem pracovala i více jak stovka lidí původem  z tehdejšího Československa ! Jména jako Patrick Joe Dvoracek , Milan Skala , Petr Dobias  ( konstruktéři a specialista radio-elektro )  patřila  krajanům  šířícím dobré jméno našich leteckých odborníků , i když v dalekém a často nuceném exilu. Jumbo  Jet  létá ostatně  pravidelně  i   do Prahy  jako nákladní  B747-400F  na lince společnosti China Airlines Cargo . Další naši krajané létají  jako  kapitáni nebo druzí piloti Jumbo jetu  u  Korean Air , Emirates  i jiných  leteckých společností. Na závěr  ještě jednu zajímavost . Když  dne 8.11.1972 poprvé  přiletěl Boeing 747 do Prahy ( společnost Air India ), byla to opravdová událost. Kdo mohl , jel se na letiště podívat. Některým  z mých přátel rodiče dokonce  napsali omluvenku ze školy !  Air India tehdy změnila plán  letu linky z  New Yorku a přistála v Praze , aby do Indie přepravila větší skupinu cestujících.

Vývoj civilní  letecké dopravy  jde cestou  moderních letadel s nízkými provozními náklady. Teprve čas ukáže , zda-li čtyřmotorové  typy budou  stále létat  a nebo jejich roli zcela převezmou  letouny  jiné  kategorie.   Jedna věc je ale jistá.  Boeing 747 byl prvním  velkokapacitním  letadlem  a umožnil velký rozvoj mnoha leteckých společností. Díky němu se i mnozí z nás pohodlně dostali do exotických zemí.  Patří mu proto významné  místo v dějinách  letectví  a  snad  se  s jeho  nezaměnitelným i  tvary  budeme  setkávat  na letištích i v dalších letech. Jumbo , díky za vše a kolik startů , tolik přistání !

Film o historii Boeingu 747 najdete zde https://www.youtube.com/watch?v=2rXqF1hfm8o