Ve dvacátých letech 20. století neprodukovaly československé letecké podniky jen vojenské či závodní letouny, ale také dopravní stroje. K prvním dopravním letounům československé konstrukce patřil dvouplošník Avia BH-25, kterým inženýři Beneš a Hajn reagovali na požadavek Ministerstva veřejných prací. To v roce 1925 vyhlásilo soutěž na konstrukci a stavbu dopravního letounu pro potřeby Československých státních aerolinií. V holešovických provozovnách, kam se Avia z Vysočan přestěhovala, vznikl jednomotorový dvouplošník pro dva piloty a pět cestujících. Ti seděli v proutěných sedadlech uvnitř trupu, do kterého se nastupovalo bočními dveřmi. Piloti byli umístěni v otevřeném kokpitu na hřbetě trupu. Avia v soutěži neuspěla (ČSA zakoupily konkurenční Aero A-23), nicméně prototypy a následnou sérii od Avie koupila Československá letecká společnost, která nové avie nasadila na mezinárodní linky. Zde dopravní avie úspěšně sloužily do roku 1931, když nalétaly 800 000 km. To však již byly letouny s hvězdicovým motorem Walter Jupiter, takže dvouplošník nesl označení Avia BH-25J (prototypy měly řadový motor Lorraine Dietrich).

Jeden ze dvou prototypů Avia BH-25 s řadovým motorem Lorraine Dietrich a poznávací značkou L-BABA na letišti ve Kbelích.