Poslední Nebesářovou konstrukcí dopravního letounu v předválečné Avii byl na první pohled moderní třímotorový samonosný dolnoplošník kovové konstrukce se zatahovacím podvozkem, Avia Av-57. Letoun, který měl mít ambice konkurovat v té době nejmodernějším americkým dopravním letounům DC-2. Dr. Nebesář tentokráte použil americké motory Wright Cyklone R-1820-F s licenčním označením Hispano Suiza 9Vd (výkon jednoho motoru 423 kW).

Prototyp letounu stál na továrním letišti Avia v pražských Letňanech začátkem roku 1935. Zálet provedli šéfpilot Václav Kočí se zalétávacím pilotem Cyrilem Novotným. Bohužel, letové vlastnosti stroje opět zaostávaly za jeho elegantním vzhledem. Již od zalétávacího letu piloti konstatovali závady, z nichž nejzávažnější byla tuhost v řízení, nadouvání plátěného potahu křídla již při cestovní rychlosti, visení letounu doprava a táhnutí doleva při rovném letu. K nejhorším závadám patřily vibrace a nadouvání kovového potahu trupu. Zkoušky letounu probíhaly do osudného měsíce dubna 1935. Piloti, Václav Kočí a Cyril Novotný, kteří se ve zkušebních letech střídali, na přetrvávání závad šéfkonstruktéra upozorňovali, dokonce ho vybízeli, aby se při letu o závadách přesvědčil sám.

Dvanáctého dubna 1935 letoun odstartoval z Letňan směrem na obec Vinoř. Zhruba 7 minut po pádu hornoplošníku Av-156, ke kterému došlo ve 13 hodin 21 minut, se Av-57 dostal do vývrtky a při následujícím strmém letu se od trupu oddělily nosné a ocasní plochy. Ještě ve vzduchu se trup rozložil na několik částí a trosky začaly po dopadu hořet. Zalétávací pilot Cyril Novotný se spoluletcem Eduardem Šmídem nepřežili.

Haváriemi letounů Av-156 a Av-57 konstrukční tým dr. Nebesáře skončil práce na nových dopravních letounech Avie a podobně jako tým ing. Novotného přešel na vojenskou výrobu.

Dopravní letoun Av-57 během stavby v montážní hale Avia v pražských Letňanech

Dr. Nebesář (první zprava) před svým letounem s vedoucími pracovníky Škodových závodů

Trosky Avie Av 57 poblíž Vinoře