Každý asi máme nějaký okruh modelů jež stavíme. 2. světová válka Pacifik, USAF 50tá léta, ruské moderní „roury“. Já preferuji československá letadla nebo letadla československých pilotů, a ještě nejlépe sportovní. Ale když se mi něco líbí, co nezapadá do řady, tak si to prostě pro radost postavím. Takto jsem se dostal k nádhernému derivátu F16tky vyráběnému na Taiwanu.

KIDDYLAND 

1/72 ROC Taiwan IDF Ching-Kuo

Předem upozorňuji, že model je opravdu, ale opravdu obtížně sehnatelný, a více méně máte šanci jedině prostřednictvím ebaye. Já se díky jménu výrobce přesvědčil o tom, že nemám potuchy, co se na dálném východě vše vyrábí za modely. Popravdě ono celkově je tato oblast jakousi AREA 51. Kolik typů se vyvíjí v dilnách čínských, tajwanských, či hongkongských, zřejmě nemáme potuchy. Ching Kuo má poněkud podivný původ, kterému ani já dost dobře nerozumím. USA odmítlo v 80tých létech prodat Taiwanu své F 16, ani neúspěšné F 20. Nicméně vzápětí jim pomohlo k vývoji vlastní konstrukce, vycházejí právě z těchto typů. Vzhledově je to jakási malá dvoumotorová F16. Není bez zajímavosti, že motory jsou jen jinou verzí pohonné jednotky naší Alky. Vzniklo 130 exemplářů, a má zřejmě podobné prokletí, jako právě naše L 159. Do zahraničí se neprodal ani kus.

Ale již k modelu. Krabička tak trochu hračkářského stylu ukrývá díly bílé, velmi měkké hmoty, a na první  pohled pěkným, jemným negativním rytím. Drobnější díly moc důvěry nebudí. Plánek je opravdu spíše podobný návodu na sestavení figurky z kinder vajíčka. Tím jak je letoun jaksi ve stínu, je také složitější sehnat hodnověrné podklady. Nicméně před asi 12ti lety vyšel slušný materiál v PKR a L+K. Při sestavení nasucho mě něco nesedí. Jdu do skřínky pro model F 16 a ouha-Ching Kuo je větší! Přitom v reálu je Ching kuo jako mladší bratr Falcona. Měřítko „kiddylandským“ vyšlo na nějakých 1/67. No nic, tady je šance buď postavit nebo nic. Nový model myslím jen tak někdo nevydá. Když už počítám míry, srovnávám tvarovou shodu jednak s více méně přesnými výkresy, ale i s fotografiemi reálného stroje, které rozhodně lžou méně. Z boku to vcelku ujde,  pouze příď by měla být o docela dost štíhlejší. Půdorysný pohled nám ale dá dardu. Křidla mají být menší a úplně jiného tvaru. Spíše podobné oné F 20. Totéž VOP, ty by měly mít větší rozpětí, a také úplně jiný tvar. Totéž musím říci i aerodynamickém přechodu křidlo-trup. Dále vstupy vzduchu mají ve skutečnosti jiný tvar, mají být i větší. Podvozkové nohy též jsou jen přibližné. Ching Kuo musí být bestie na přistávání. Rozchod kol je opravdu krizově malý, model má podvozky ještě blíže k sobě.

Když toto vše sesumarizuji, provést všechny úpravy by se rovnalo takové práci, že by některé partie bylo snazší vyrobit nové. Já ale chci vitríňáček, takže dále již nic nesrovnávám, a stavím jej jako „čistou“ krabičku. Nedělám úpravy interiéru (raději jej ani neporovnávám), prostě lepím a tmelím. Toho je nejvíce na spodních plochách křídla, a na přechodech ke vstupům vzduchu. Neřeším přesnost rytí, ani nedoplňuji detaily. Takto jsem došel k nástřiku šedou základovou barvou, kterou jsem použil i jako jednu z kamuflážních barev. Zbytek byl dostříkán polomastnými Humbrolkami, a vše přelakováno lesklým lakem. Originální obtisky ukazují spíše na počátek ruské výroby short runů. Vše jsem nakonec přelakoval polomatem, a bylo hotovo.

Komu  se chce do úprav, tomu doporučím výkres v PKR, který mi přijde jako nejpřesnější. Každému, kdo se tohoto složitého úkolu ujme, má předem mou upřímnou  poklonu. Já jsem vcelku spokojen s výsledkem, model neporovnávám s originálem, a jsem rád, že mám takového exota, který i s nepřesnostmi vypadá velice elegantně