Výrobce : Williams Brothers Models Products , U.S.A.

Měřítko : 1/48.

Před delší dobou se rozvířily poněkud stojaté vody našeho domácího letectví zprávou , že byl v USA soukromým zájemcem zakoupen tento v pravdě legendární typ letounu ! Skoro jsem tomu ani nechtěl uvěřit, ale neštěstí  je to pravda . A co víc , dle posledních informací máme naději, jak by se v tomto roce 2013 mohl objevit na rekonstruovaném letišti Točná. Více informací naleznete na jejich webových stránkách.

Ve třicátých letech min. století firma Lockheed Aircraft Corporation pracovala na novém projektu jednoplošného rychlého letounu , který by rádi nabídli řadě zákazníků z civilního i vojenského sektoru. Zcela v tradici firmy se zrodil velmi elegantní letoun moderní celokovové konstrukce s ambicemi stát se vážnou konkurencí Boeingově modelu 247 i Douglasu DC-2.  Pod taktovkou úspěšného konstruktéra Halla Hibbarda šly práce rychle kupředu. Prototyp letounu vzlétl poprvé 23.2.1934 a tím začala nová éra pro jeho výrobce , neboť šlo o jejich první celokovový letoun.

Při vývoji byl přesný model  Electry dlouho „ofukován“ aerodynamickém  tunelu university v Michiganu. Nemohl u toho nebýt nadaný student jménem  Clarence Johnson , aby později nastoupil již jako zaměstnanec  a  záhy vedoucí konstruktér fimy Lockheed. Elegantní letoun byl vybaven spolehlivými motory  Pratt & Whitney R-985 Wasp Junior SB, se kterými dosahoval max. rychlosti 325 km/hod.

Firma Baťa zakoupila a následně provozovala dva letouny tohoto typu registrací OK-CTA a OK-CTB. Druhý jmenovaný se podařilo těsně před okupací přelétnout do Anglie , aby se později stal součástí kanadského vojenského letectva ( RCAF ). Poté se po válce dostal do USA , vystřídal několik majitelů, než se jej podařilo získat zpět pro naše nebe…

Nechtělo se mi  stavět model v menším měřítku 1/72 a tak jsem dal přednost „čtvrtce“ , tedy měřítku 1/48 – tolik známému řadě kitařů nejen v oblasti modelů sportovních letadel. Americká firma Williams Brothers modely lisuje z desítek let staré formy , všechny díly ( kromě čirých ) jsou vyrobeny ze světle šedého plastu. Stáří formy je samozřejmě znát. Už při první prohlídce výlisků byly vidět propadliny na řadě dílů. Na druhou stranu , vše lze řešit pomocí široké palety tmelů – takže katastrofa se nekonala. Výrobce má svého distributora na Moravě, přes něj lze model objednat. Další možností je široká síť internetových obchodů  a  nebo aukce v síti eBay.

Jde o jednodušší model a tomu odpovídají i „rozstřely“ v návodu, který je až na pár maličkostí srozumitelný i „víkendovým“ kitařům. Výrobce dodává ve stavebnici kvalitní obtisky na Electru legendární Amelie Earhart a najdeme zde i další varianty : U.S. Navy , U.S. Coast Guard , Delta Air Lines a společnosti Eastern Air Lines. Stavbu jsem začal opatrným proříznutím bočních okének v polovinách trupu.Stavebnice je primárně vyráběna jako stroj Amelie Earhart , takže v polovinách trupu jsou vylisovány jen tomu odpovídající okénka.  Další jsou jen předlita a tak jsem je vyřízl ostrým skalpelem + zabrousil do požadovaného tvaru .  Pozor ! Dále je nutné v pravé polovině trupu zaslepit poslední okénko , které Baťova Electra neměla ! Můžeme použít prosklený díl , který zevnitř nabarvíme vhodným odstínem barvy , aby nebyl průhledný a zvenčí je nutné jej zatmelit a zabrousit.

Dále je nutné vyrobit zadní přepážku do trupu – ta je umístěna hned po pravé straně , když se vstupuje bočními dveřmi do trupu letounu. Uprostřed ní je dobré rytím naznačit dveře , u Baťova letounu tam byla toaleta. Fotografie interiéru Electry jsou bez problému ke stažení na internetu. Po vlepení bočních vstupních dveří je nutné jejich okolí opatrně vytmelit a zabrousit. Zevnitř doporučuji podlepit krycí páskou Tamiya, tu odstraníme až po zaschnutí tmelu. Trup se slepenými křídly vcelku lícuje , jen je nutné na pár místech v centroplánu vytmelit menší spáry v přechodu křídlo-trup. S úspěchem používám pro tmelení bílý tmel v tubě od amerického výrobce Squadron Signal. Ten je opravdu jen pro drobné tmelení  , protože se při schnutí mírně propadá. Na větší spáry nutno použít například výborný dvousložkový tmel Milliput.

Stavba pokračuje kompletací motorů. Jejich výlisky jsou bohužel horší kvality a musí se dost čistit od nálitků. Oba motory jsem doplnil rozvodovými tyčemi ( nejsou součástí stavebnice ) z kovového drátu 0,5 mm. Ten se už běžně prodává jako doplněk v modelářských prodejnách.  Ještě jsem dodělal  z drátu 0,4mm lana antény na trup letounu.

Ve finále jsem model nastříkal odstínem hliníku od českého výrobce Agama , který mi doporučili moji kolegové. Mohu jim tímto poděkovat , nevypadá to špatně , naopak. Obtisky by vydaly snad na extra kapitolu. Jak vzor jsem použil od dnes  již údajně neexistujícího výrobce Tally Ho obtisky na Baťovu Electru , avšak 1/72. Ty jsem ve velkém rozlišení naskenoval a poté ve Photoshopu upravil postupně na měřítko 1/48. Výsledkem sice nebyla špičková kvalita, ale na modelu nevypadají  až tak špatně. Boční imatrikulace jsem udělal menší , protože Jan Antonín Baťa před úletem stroje do Anglie si nechal od jednoho architekta poradit , že se tím opticky zvětší trup letounu a vypadá to lépe…

Co říci závěrem ? Ačkoliv jsem u tohoto modelu použil dost tmelu na různé propadliny , přesto mohu stavebnici  doporučit dalším zájemcům. Výsledkem je model nádherného stroje , který navíc bude po nutných úpravách za nějaký čas létat i v naší zemi. Je jen dobře , že se zachoval až do těchto dnů . Do Vaší sbírky čtvrtek máte inspiraci na další model letounu a ten rozhodně stojí za stavbu.