RS Models , ČR

Měřítko : 1/72

Firma Airspeed Limited byla založena v anglickém Yorku už v roce 1931. Od výroby kluzáku AS.1 Tern a řady vícemotorových letounů se konstruktéři dostali až ke stroji s označením AS6 Envoy. Uvedený typ letounu prakticky vycházel z předchozího typu Airspeed AS5 Courier. V té době ovšem firma již sídlila v Portsmouthu. AS6 Envoy poprvé vzlétl v červnu 1934. Konstrukce letounu byla celodřevěná. Plátěný potah byl na exponovaných místech zesílen leteckou překližkou. Rozpětí  těchto strojů bylo 15,94 metrů a délka trupu 10,53 metrů. Při max. vzletové hmotnosti 2860kg a na svou dobu vysoké cestovní rychlosti  265km/h ( max. 300 km/h ) byl dolet se šesti cestujícími až 1020 km.

První verzí  letounů byl  Envoy I , ten  ještě nebyl vybaven vztlakovými klapkami. Vylepšenou verzí byl  Envoy II , ten měl již vztlakové klapky a některá další vylepšení konstrukce. U ČSA sloužily obě verze.

Letouny pořídily tehdejší Československé státní aerolinie v letech 1935-36 ( dle zápisu do let. rejstříku ) a byly nasazeny na tzv. „Ruský expres“ . Šlo o novou a tehdy nejdelší linku provozovanou ČSA z Prahy do Moskvy. U nás stroje byly vybaveny dvojicemi domácích sedmiválcových motorů Walter Castor II s výkonem 191 kW na motor (260k) . Málo zmiňovanou  skutečností  je , že se jednalo o první letoun ve službách ČSA se zatahovatelným podvozkem . Další zajímavostí je služba jiného letounu Airspeed AS-6K Envoy III – ten zakoupilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo pro služební cesty jeho ředitelů. S registrací OK-VIT létal s motory Wolseley Scorpio III. V roce 1939 byly letouny Envoy ČSA zabaveny Němci  a odeslány do zahraničí. Dva z nich získal Slovenský štát.

Pojďme ale ke stavebnici. Český výrobce RS Models z Rýmařova udělal opravdovou radost mnoha stavitelům plastikových modelů. Léta jsme čekali na tento typ a je nutno dodat , že se čekání opravdu vyplatilo. Výlisky jsou z šedého plastu solidní kvality s jemným negativním rytím. Ve stavebnici dále najdeme odlévané resinové díly motorů , leptané kovové díly a také průhledný film s imitací přístrojů do pilotní kabiny. Prosklené díly jsou klasické konstrukce – průhledný plast. Je zde jedna  zvláštnost : boční okénka kabiny tvoří jeden díl – v podstatě jde o kompletní boční panel s okénky ( pravý +levý ) , který je celý z průhledného plastu. Lepí se do polovin trupu a vcelku dobře sedí – jen v několika málo místech bylo třeba trochu tmelu.

Jinak stavba modelu jde bez problémů. Díly jsou vylisovány poměrně čistě , jak je u tohoto výrobce zvykem. Stavba začíná dle návodu kompletací interiéru včetně vybavení pilotní kabiny. To je opravdu detailní včetně ovládání vztlakových klapek , upínacích pásů i dalších detailů sedačky pilota. Slabostí mnoha českých výrobců je návod. Zde je tomu naopak – všechny „rozstřely“ jsou velmi dobré a hned je jasné , co a kam patří. Další menší tmelení je třeba v centroplánu – klasicky v přechodu křídlo- trup.U jedné poloviny trupu je součástí směrovka , která je již na hotovo – nelepí se ze dvou polovin. U ní je také třeba trochu tmelu do spáry , která je patrná po slepení obou polovin trupu dohromady.

Prosklení pilotní kabiny  přes její nezvyklý tvar vcelku sedí , takže odpadá někdy pracné slícování a dotmelení pod rámem kabiny. Model má stejně jako jeho předloha podvozek záďového typu a tak není třeba jej dovažovat.Doporučuji věnovat zvýšenou pozornost lepení motorů. Ty jsou odlity z resinu – válce motorů je nutno jeden po druhém lepit na střední část motorů. I když tam jsou otvory pro zasunutí spodní částí válců , je nutné dát pozor na jejich úhel – jinak nám motor vyjde dost „kostrbatý“ a každý válec by byl v jiném úhlu… Součástí fotoleptů jsou i dvojice rozvodových tyčí ventilů motorů. Bohužel – nevím , zda-li to bylo jen u mé stavebnice ( koupena začátkem října 2012 ) a nebo i  jiných – počet těchto dílů je menší , než počet válců motorů !!! Tyto díly je nutné vyrobit – já je udělal z rybářského vlasce o průměru 0,35mm , což odpovídá dané velikosti a na hotovém motoru byste rozdíl stěží poznali.

U konstrukce výfuků je třeba dávat pozor na její zakončení ,  výfukové potrubí musí být na motorech vždy z pravé strany. To je naštěstí v návodu dobře vidět. Co se týče použití barev, zde bych výrobci možná doporučil jejich přesné odstíny jednoho a nebo  dvou výrobců. Barvy typu „interiérová zelená“ a  nebo  „kovová“ je u řady výrobců dosti široký pojem a může jít o několik odstínů… I toto není nic hrozného a věřím, jak si řada modelářů poradí.

Krátce se zastavím u barvy trupu a části křídel a motorů.Letoun s registrací OK-BAL skutečně létal ve druhé polovině roku 1938 u ČSA ve zvláštním odstínu tmavší matné modré barvy. Ve stejném „kabátě“ u ČSA byla i jedna Savoia Marchetti SM73 . Sám mám v archivu řadu snímků tohoto stroje , ale jako na potvoru v tmavém kabátě ani jeden. Nakonec mi pomohl kolega a na internetu jsme fotografii dohledali. Kupodivu jsme nakonec dali přednost barvě Humbroll Matt 109. Po nanesení na povrch modelu postupně vysychá a tím ještě o něco ztmavne. Odstín nám vyšel podobný , i když srovnání je složité díky staré černobílé fotografické předloze.

Výrobce stavebnice k ní dodává vysoce kvalitní obtisky – mimo verze ČSA jsou tu obtiskové varianty  pro letouny Envoy letectev Finska , německé Luftwaffe a voj. letectva Chorvatska v roce 1943.

Závěr : RS Models mohu jedině pochválit za stavebnici , na kterou řada z nás už netrpělivě čekala. Těch pár drobností při stavbě není žádnou tragédií , stačí už mít nějakou tu modelářskou zkušenost. Uvedený typ jistě potěší nejen nás , kteří stavíme modely dopravních letounů , ale jistě i příznivce dopravních strojů řady vojenských letectev.

Na rozdíl od jiného ( a raději zde nejmenovaného…) českého výrobce nejde o rychlokvašku šitou horkou jehlou a tak je pravděpodobné , že stavebnice se opravdu budou stavět – nikoliv střádat ve skříních. Věřte , že se ve Vaší letce Airspeed Envoy opravdu neztratí !!!