V roce 1923 byla situace Avie sídlící v budovách bývalého vysočanského cukrovaru neudržitelná. Při výrobě desetikusové série stíhaček BH-3 bylo nutné pronajmout sál blízkého hostince Ruský dvůr se sálem Vysočanské osvěty a zde vyrábět některé části letounu. Proto, když se v Holešovicích uvolnily prostory po dalším pražském leteckém podniku Aero, vedení Avie si […] [ ...celý článek ]
Ve dvacátých letech 20. století byly u nás velmi populární rychlostní závody o cenu prezidenta republiky. Šéfkonstruktér Hlavních leteckých dílen inženýr Alois Šmolík samozřejmě nezůstal stranou. Zkonstruoval speciální závodní letoun s označením Š-8, který byl v roce 1923 největším favoritem. Byl to pozoruhodný hornoplošník neobyčejně čistých tvarů. Měl štíhlé křídlo s rychlostním profilem […] [ ...celý článek ]
Výroba série stíhaček BH-3 umožnila inženýrům Benešovi a Hajnovi realizaci dalšího záměru. Tím byla konstrukce a stavba špičkového turistického, sportovního a závodního letounu, s nímž by se Avia zúčastnila závodu turistických letadel o cenu belgického krále (1923). Jednalo se opět o dvoumístný vzpěrový dolnoplošník navazující na první konstrukci inženýrů Beneše a […] [ ...celý článek ]
Ve dvacátých letech minulého století nepotřebovalo vojenské letectvo jen letouny první linie, ale také stroje k výcviku nových pilotů. Do tohoto dění se zapojil podnik Aero a náš Letov, respektive Hlavní letecké dílny, které v té době ještě sídlily ve Kbelích. Volba padla na pozorovací dvouplošník rakouského původu Hansa Brandenburg C.I. Nejednalo […] [ ...celý článek ]
V budovách bývalého vysočanského cukrovaru, kde v roce 1921 továrna Avia sídlila, vznikla jedna z nejmodernějších stíhaček své doby, Avia BH-3. Inženýři Beneš a Hajn navázali na svou první konstrukci, BH-1 Experimental. Opět se jednalo o vzpěrový dolnoplošník s křídlem, jehož žebra se zvyšovala od kořene do jedné třetiny a naopak zmenšovala ke koncům. […] [ ...celý článek ]
Ve Kbelích, kam se Letecký arsenál přestěhoval ze starého výstaviště, vznikla další úspěšná konstrukce inženýra Šmolíka, stíhací hornoplošník typu parasol, Š-3 (to už se ale podnik jmenoval Hlavní letecké dílny). Nejednalo se sice o tak pokrokovou konstrukci jako v případě Š-1 či Š-2, a tak MNO souhlas k sériové výrobě nedalo. Nicméně […] [ ...celý článek ]
