Letiště Karlovy Vary zveřejnilo provozní výsledky za 1. pololetí roku 2014. Na výsledcích se již projevují důsledky krize na východě. Za první pololetí roku 2014 odbavilo letiště Karlovy Vary celkem 45 488 cestujících. Oproti stejnému období roku 2013, kdy bylo odbaveno celkem 54 670 cestujících, tak objem cestujících poklesl o 16,7 %. Díky mimořádně dobrým hospodářským výsledkům za rok 2013 ale společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o. nemusí zásadně omezovat své investiční plány.

Při srovnávání přepravních výkonů letiště za období leden až červen 2014 se stejným obdobím loňského roku je však třeba brát v úvahu, že v prvním pololetí roku 2013 byly oproti roku 2014 v provozu linky ČSA do Samary, Ural Airlines do Ťumeně a také linka společnosti Rossiya do Petrohradu, jejichž provoz byl právě koncem pololetí 2013 zastaven. Na celkovém poklesu počtu cestujících v prvním pololetí roku 2014 se výše zmíněné linky podílejí téměř ze 3/4. Pouze zbylá 1/4 z celkového poklesu počtu cestujících o 16,7 %, jde na vrub nižší obsazenosti na linkách z Moskvy, Petrohradu a Jekatěrinburgu.

Důvodem poklesu je především nižší poptávka ruské klientely po cestách do České republiky obecně, která je zapříčiněna zejména oslabením rublu a přetrvávajícími problémy s udělováním krátkodobých víz, ale také známými událostmi na Ukrajině, hrozbou sankcí EU vůči Ruské federaci a dalšími faktory, jejichž důsledkem je omezení zájmu ze strany ruské klientely o cesty do našeho regionu.

Nejsilnějšími měsíci z hlediska objemu odbavených cestujících byly v prvním pololetí tradičně březen a duben. Naopak relativně silný pokles by zaznamenán v měsících květnu a červnu, kdy se již plně projevily nepříznivé dopady ukrajinské krize.

Přestože společnost v I. pololetí předpokládala mírný pokles přepravních výkonů, realita tento předpoklad bohužel překonala. Negativními faktory, které dále poznamenaly provozní výkony v prvním pololetí, byl krach projektu, který uvažoval se zavedením charterové linky z Düsseldorfu a omezení frekvence linek společností Ural Airlines z Jekatěrinburgu, která od června 2014 létá již jen ve čtrnáctidenní frekvenci, přičemž v obou případech společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o. počítala s tím, že počet cestujících na těchto linkách částečně nahradí výpadek z linek, které ukončily provoz v prvním pololetí roku 2013.

S ohledem na aktuální situaci a zejména na nepříznivou předpověď pro další období, kdy podle dostupných informací nelze očekávat rychlé vyřešení nepříznivých faktorů ovlivňujících poptávku po cestách ze strany ruské klientely, se vedení společnosti Letiště Karlovy Vary s. r. o. rozhodlo reagovat okamžitými opatřeními majícími za cíl snížit náklady v oblastech, které nejsou z hlediska zajištění provozu letiště zcela nezbytné. Současně společnost připravuje variantní řešení, umožňující realizaci schváleného investičního výhledu do r. 2017.

Financování běžného provozu společnosti letiště Karlovy Vary však není nikterak ohroženo. Dne 16. 6. 2014 schválila Rada Karlovarského kraje, v působnosti valné hromady, účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku společnosti Letiště Karlovy Vary s. r. o. za rok 2013. Společnost za rok 2013 plánovala dosažení zisku ve výši 12 000 000,– Kč, ve skutečnosti dosáhla zisku před zdaněním ve výši 13 210 459,– Kč a zisk po zdanění dosáhl 10 286 050,– Kč při celkových výnosech 74 960 000,– Kč.

Na mimořádně dobrém hospodářském výsledku za rok 2013 měly nejvýznamnější podíl tržby z leteckých činností, které v roce 2013 dosáhly celkem 43 001,1 tisíc Kč. Tržby z obchodních činností dosáhly v tomto roce výše 24 305,3 tisíc Kč. Celkové náklady společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. pak činily celkem 61 749 tisíc Kč, z čehož největší podíl tvořily mzdové náklady – celkové mzdové náklady (bez zákonných odvodů) v roce 2013 činily 22 762,9 tisíc Kč. Společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o. tak má dostatečné finanční rezervy na překonání současného nepříznivého období, aniž by byla nucena snižovat mzdové náklady či výrazně omezovat realizaci již započatých investičních projektů vedoucích k další modernizaci letištní infrastruktury (zejména se jedná o projekt výstavby nové stanice Záchranné a požární služby a nové hlavní trafostanice letiště).