Dnešního dne přeletěl do ČR z letiště Hungriger Wolf přes Ballenstedt na své nové domovské letiště Plzeň Líně Harvard Mk.IIa dřívě provozovaný South African Air Force. Letoun byl vyroben v roce 1943 jako AT-6C-15-NT v Dallasu, přidělený USAAF s číslem 42-44038. V následujících letech sloužil s největší pravděpodobností k výcviku nových pilotů v Texasu. 1.5.1950 byl převzat zpět výrobcem, který jej upravil do standardu AT-6D (zejména změnou elektrického systému z 12 na 24V) a v roce 1953 jej prodal do Jihoafrické Republiky. Dalších několik let je zatím obestřeno tajemstvím, není jasné, zda byl uskladněn či sloužil k výcviku pilotů. Další jasné zmínky o jeho osudech jsou až z konce sedmdesátých let, od kdy létal v SAAF bez přestávky až do poloviny devadesátých let, kdy byl vyřazen a prodán civilnímu zájemci. V průběhu osmdesátých let byl vybaven na tehdejší dobu moderní avionikou od firmy Becker a sloužil mimo jiné k výcviku létání podle přístrojů. Vybavení umožňovalo lety podle IFR.

Po vyřazení od letectva zůstal složen v transportní bedně a následných deset let byl uskladněn v USA. Poté jej zakoupila dvojice vlastníků z jihozápadu USA, nechala jej složit a uvést do provozu při zachování maxima původních dílů, k významnější změně došlo jen v palivovém systému a ve smyslu ovládání korekce směsi, které byly upraveny zpět ze standardu Harvardu na původní AT-6. Navíc došlo k montáži systému zamykání ostruhového kola z typu P-51, tedy místo separátního ovládání zámku je tento ovládán pohybem řídící páky do předního dorazu. Jinak zůstal zcela v původní podobě včetně dnes již poměrně zašlého laku, díky čemuž vyhrál v Oshkoshi v roce 2009 cenu za nejvíce původní AT-6/SNJ/Harvard.

Z důvodu ztráty zdravotní kvalifikace jednho z vlastníků byl nabídnut k prodeji. V průběhu letošní zimy byl odkoupen skupinou pilotů z ČR. Původní vlastník jej přeletěl po trati Montrose, CO – Rockford, IL, kde byl rozebrán do kontejneru, převezen po zemi do Montréalu, naložen na loď, poté přeplul do Hamburku, následně byl převezen po silnici do Hungriger Wolfu, kde byl opětovně smontován, zalétnut a pak dvěmi z nových vlastníků, z nichž jeden mezitím absolvoval přeškolení v USA, po výše uvedené trati na novou bázi v Plzni Líních, kde v průbehu následujících dní budou předchozím majitelem přeškoleni i další členové spolku.

Letoun sice nemá bezprostřední vazbu na československé letectví, nicméně bude připomínkou tisíců letců Commonwealthu, kteří byli za válečných let vyškoleni v Jižní Africe, a dále snad bude jeho novější historie i trochu k zamyšlení, co a jak se vlastně v posledních desetiletích stalo v zemi nám tak vzdálené.