Kraguj J-20

1/72

LaM (Chorvatsko)

Dodnes si pamatuji kdy jsem toto letadlo viděl prvně. V časopise Modelář někdy v polovině 70tých let. Tehdy tam byly fotografie jak skutečných, tak přesných velkých RC maket, které se používaly při natáčení filmu Partizánská eskadra na našem území. Tento letoun byl vyvinut začátkem 60tých let, a jeho úkol byl trochu inspirován „bombardovacími“ PO 2 ve válce v Koreji. Dnes jsou letouny již vyřazeny, ale minimálně 3 kusy v Evropě létají coby soukromé warbirdy.

Pan Kiksl, majitel jediné chorvatské kitařské firmy, má striktně svůj výrobní program zaměřen na letouny konstruované na území Jugoslávie. Tento model patři mezi jedny z nejlepších modelů tohoto výrobce. Trochu riskantní je prodej modelů v úplně měkkých krabičkách, nicméně mne tyto raritky vozí kamarád ze Záhřebu, takže tady nemám žádný problém. Povrch resinových dílů je pokryt relativně slušným ( myšleno na úrovni resinů ) rytím. Prolisy na kormidlech jsou sice nestejnoměrně od sebe, ale kdo dělá tuto kategorii, ví, že to je vcelku normál. Trup je z jednoho dílu, a vyhloubený interiér má pravda trochu silnější stěny, ale není to nijak tragické. Kabina je použitelná, podvozky také, ovšem nevěřil bych jejich pevnosti díky hmotnosti modelu. Drobné díly jsou velmi hezké, a dekály máme na jeden chorvatský stroj.

S podklady je to horší, něco málo se dá vygůglit, ale typ tak okrajového žánru je opomíjen ať je vyráběn v Jugoslávii či USA. Přístrojovou desku jsem dle fotografie vyrobil novou, stěny kabiny z lenosti nezužoval, jen doplnil některé detaily. Slušnou sedačku jsem doplnil o pásy z cigaretových papírků, a přezky z chromované samolepicí folie. Na spoj trup-křidlo přijde něco málo tmelu, stejně jako na napojení výškovky. Následně jsem ořízl na pozitiv tahanou kabinku, mám tuto metodu raději než vaku kabinky, tyto jsou vždy čirejší.

Nyní jsem celý model stříkl základovou PGA, a trochu se zamračil nad drobounkými bublinkami, jež až teď vylezly na světlo. Zřejmě na můj model nebyla vývěva puštěna na plný výkon, a tak jsem větší dírky přetáhl Tamiya tmelem, a drobné zatřel základovou (tu nechte odstát, ať mírně zhoustne, a poté ji používejte jako neředěný plnič na štětec). S povrchem bylo pravda trochu práce, ale po vybroušení, a sjednocení, jsem již jen nalepil hlavní podvozkové nohy, a model připravil k nástřiku. Skutečné Kraguje byly stříkány téměř identickými barvami jako používala RAF za války, nicméně z barevných fotografií je jasné, že s opravami a přesnými odstíny si nikdo hlavu nedělal. Také olétání bylo na Kragujích značné.

Já moc patinu neužívám, ale zde jsem si ji užil a udělal z mého J-20 opravdového bojovníka.

Obtisky jsou velmi pěkné, a po jejich nanesení jsem model stříkl polomatem s pár kapkami matného laku.

Možná by nebylo od věci udělat jej ve „filmových“ barvách, kde hrál německé Štuky.

Doporučuji sehnat si tento film, velmi hezké letecké záběry na tento typ, a Ikarus typ 522, který byl čtvrt století  v depozitu VHU Kbely. Stejně tak doporučuji při návštěvě „našeho“ moře tento model koupit – uvidíte, že málo z kolegů při návštěvě tento rare type poznají.