Ve dvacátých letech 20. století byly u nás velmi populární rychlostní závody o cenu prezidenta republiky. Šéfkonstruktér Hlavních leteckých dílen inženýr Alois Šmolík samozřejmě nezůstal stranou. Zkonstruoval speciální závodní letoun s označením Š-8, který byl v roce 1923 největším favoritem. Byl to pozoruhodný hornoplošník neobyčejně čistých tvarů. Měl štíhlé křídlo s rychlostním profilem a pečlivě kapotovaný řadový motor Napier Lion. Snaha o co nejmenší čelní odpor se však letounu stala osudným. Prstencový chladič nestačil uchladit motor, ten se během letu silně zahřál, což vedlo k nouzovému přistání. Ing. Šmolík chladící systém přepracoval a v následujícím roce se hornoplošník zúčastnil dalšího ročníku soutěže. Ten byl pro Hlavní letecké dílny úspěšněji. Letoun obsadil druhé místo a rychlostí 271 km/h dokonce ustavil na trati dlouhé 100 km národní rychlostní rekord. Šmolíkova „Š osmička“ se rychlostních závodů zúčastňovala ještě řadu let, ale slavný závod nikdy nevyhrála. Významnou měrou se však zasloužila o technickou úroveň budoucích „letováckých“ konstrukcí.

Technické údaje a výkony letounu Letov Š 8

Rozpětí 11,4 m m
Délka 8,3 m
Hmotnost prázdného letounu 1030 kg
Maximální rychlost 360 km/h
Dostup 2.500 m
Dolet 400 km
Motor Napier Lion
Výkon motoru 450 k

V době dvouplošníků s „lesem“ vzpěr a výztuh působil Š-8 nadčasově. Zcela zakrytý motor, jednoduchá vzpěra křídla, kryt vrtule v linii trupu. Na obrázku je druhá verze letounu z roku 1924, s chladiči umístěnými na „nohách“ hlavního podvozku.