Prakticky od nástupu úřadujícího generálního ředitele Řízení letového provozu s.p. do funkce se v jednom deníku (který se s oblibou označuje za nejčtenější seriózní noviny v České republice) objevují od stále stejného autora rádoby kompromitující informace o chodu tohoto podniku.
Pilotinfo.cz bohužel nemá přístup do účetnictví ŘLP, abychom mohli vynášet soudy, zda v jeho hospodaření není ani ta nejmenší chybička, ale získali jsme některé interní materiály, které minimálně poukazují na některé nestandartní kroky konkrétních lidí, kteří se pokoušejí převzít vedení tohoto státního podniku. Vzhledem k jejich minulosti i způsobům by zřejmně ŘLP, ale i nás, kteří využíváme jeho služeb, nečekalo nic dobrého. Proto jsme se rozhodli vše, co jsme získali, postupně zveřejnit. Původ těchto dokumentů máme ověřený.

Jako zasvěcení do problematiky přinášíme článek jednoho insidera z ŘLP, který vám pomůže vytvořit si představu o osobách a obsazení. Tento článek byl před časem publikován na serveru D-FENS, za možnost jeho zveřejnění u nás děkujeme jak autorovi a provozovateli serveru, tak i samotnému autorovi textu.

Súra krávy
Takto zněl podtitulek jedné z kapitol populární knihy Saturnin spisovatele Zdeňka Jirotky. Podobně by bylo možno obrazně označit duševní výpotky retardora Jana Sůry, takto zaměstnávaného „sdělovacím“ médiem iDnes.

Tento příspěvek berte prosím jako varování před „vysoce kvalifikovanými“, „korektními“ a vůbec všestranně fundovanými novinářskými šmoky jeho typu.
Pan retardor se sám a záhadno na základě čeho, pasoval na odborníka přes letectví a kromě jiného vymýšlí neexistující skandály na úrovni Blesku. Výsledky jsou katastrofální. I jedinci, kteří netrpí nijak hypertrofovaným pocitem loyality vůči svému chlebodárci (tak jako já) se, mírně řečeno, naštvou. Ne na zaměstnavatele, ale na prolhané pány retardory.

Veškeré další citace pocházejí z článku, který „odhaluje“ zkorumpovanost vedení podniku Řízení letového provozu České republiky.
Miliony ročně platí státní podnik Řízení letového provozu firmě, která je personálně propojená s generálním ředitelem Janem Klasem.
Společnost FBA, s.r.o., zajišťuje za paušál 360 tisíc korun měsíčně (s daní 428,4 tisíce) pro státní podnik recepční, strážní, požární a stravovací služby v letecké škole, která podniku patří. Další téměř milion korun ročně dostává za úklid a údržbu pokojů.

Majitelkou firmy FBA je Libuše Andriková, bývalá zaměstnankyně státního podniku a přítelkyně generálního ředitele Klase, s kterým má potomka. Mluvčí státního podniku tuto informaci nepřímo potvrdil. První smlouva s FBA byla podepsána ještě před příchodem Klase do čela podniku. Za jeho vedení pak pokračovala praxe rozdělování peněz bez výběrového řízení.

Podle internetové verze obchodního rejstříku byl Jan Klas zapsán od června 1998 do října 1999 jako 2. zástupce ředitele, který “v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu”. Od 1. října 2007 je Klas generálním ředitelem. FBA začala s Řízením spolupracovat v roce 1997. Dítě je ročník 1998. Podle mluvčího ŘLP Richarda Klímy nemohl Klas zadání této zakázky ovlivnit. “V době uzavření smlouvy byl zaměstnancem podniku, nicméně působil na pozici, která z hlediska podnikových procesů nesouvisela s uzavřením smlouvy se společností FBA,” uvedl Klíma.
Zní to přímo jako ukázkový případ korupce, že? Bohužel, nebo spíše bohudík, pouze v bujné představivosti senzacechtivého retardora Sůry.

Tak si to shrneme a vše si prosím konfrontujte s citáty uvedenými výše, nebo přímo s originálním článkem. Smlouva s firmou FBA byla uzavřena v roce 1997, kdy dnešní generální ředitel nezastával u podniku vůbec žádnou vedoucí funkci a i potom měl, jako „2. zástupce ředitele“ , přesně řečeno provozní ředitel, na starosti technickou, organizační a metodickou agendu vlastního řízení provozu. Můžu to potvrdit, byl tehdy vlastně jedním z mých nadřízených. Se stlaním postelí na školském středisku tedy neměl rozhodně nic společného.

Odhlédneme-li od morálního aspektu pořizování nemanželských dětí, nevidím tedy, jak souvisí datum uzavření první smlouvy (1997) a rok narození dítěte (1998), ledaže by snad bylo dotyčné dítě v některé té posteli ustlané firmou FBA počato. Tu souvislost vidí pouze pan Sůra. Zní to přece tak senzačně!
Ing. Klas dle citace obchodního rejstříku působil coby „2.zástupce ředitele“ do října 1999. Pan retardor Sůra se dále takticky nezmiňuje o tom, co pan ředitel dělal od října 1999 do října 2007, tedy dalších osm let, kdy byl jmenován generálním ředitelem. Ví proč to dělá, tedy pan Sůra. On dotyčný Ing. Klas nebyl totiž v té době zaměstnancem podniku vůbec, takže mohl jen těžko ovlivnit vztahy mezi mateřským podnikem a firmou FBA Libuše Andrikové. Takže ta níže zmiňovaná ministerská kontrola se týká částečně doby, kdy u podniku ještě vůbec nepůsobil a zbytek, no dovolte, myslíte si snad, že nejdůležitějším problémem nově jmenovaného generálního ředitele podniku Řízení letového provozu České republiky, s.p. je způsob úklidu na školském středisku?

Cituji: Za období od července 2007 do března 2009, na které se zaměřila ministerská kontrola, vyplatil státní podnik v režimu objednávka – faktura úklidové společnosti 8 996 400 korun, vyplývá z kontrolního zápisu.
Naskýtá se otázka, co celý „skandál“ vyvolalo. Pan retardor Sůra v článku uvádí následující:
Po prvním textu o hospodaření státního podniku v MF DNES se redakci ozvalo několik zaměstnanců s informacemi, které souvislosti této zakázky posouvají za hranici obvyklého porušení zákona o veřejných zakázkách.

Troufám si tvrdit, že to byli ti samí zaměstnanci, kteří přičinlivě a ještě k tomu blbě (neomluvitelné!) denunciovali na Ministerstvu dopravy. Z nás snad nikdy nikdo to práskačství nevytluče! V diskusi pod dotyčným článkem se dočtete následující.

Už je na čase…
…aby to někdo napsal na rovinu. Za celou touhle vykonstruovanou “aférou” stojí bývalý zaměstnanec podniku, jistý pan Černý. Dotyčný nýmand byl vyhozen dávno před příchodem skandalizovaného ředitele pro šmeliny s mobilními telefony (na základě odběru většího množství pro podnik dostal nějaké navíc, které následně rozprodával – pro sebe samozřejmě) a posledním hřebíčkem do jeho rakve byl pokus o zmanipulování výběrového řízení. Hlásil se do výběrového řízení na místo generálního ředitele. Pro absolutní neschopnost a samozřejmě předchozí “karieru” neuspěl. Odtud jeho nenávist a mstivost k současnému řediteli. Dnes shání politické kamarádíčky a angažuje “novináře” ze (lž)iDnes, protože “já řededitelem budu…budu …a budu”. Takže pozor než novinářským šmokům sežerete předžvýkaný názor. Zajímalo by mne rovněž, jestli úsluha ze strany redaktora Sůry byla pouze projevem jeho nevalných novinářských schopností, nebo taky zasunul do kešeně příslušnou kompenzaci!

A dál:
Re: Už je na čase…
…ještě bych doplnil jména přisluhovačů pana Černého, jako jsou např. p.Kouklík, ing.Duda a další machři. viz. černého tunelářská koncepce (česky-tunel)
Obě tvrzení můžu plně potvrdit.
Vůbec nepochybuji o zkorumpovanosti prostředí ve kterém žijeme, ale některé „skandály“ je nutno brát s krajní obezřetností. Někteří páni retardoři si rádi hrají na Egona Erwina Kische, aniž na to mají. V tomto konkrétním případě se někdo, z důvodů nízkých a nečestných, pokoušel skandál vyvolat a zloděj hulákal, chyťte zloděje.

Snad perličku na konec. Dopis totožného obsahu jsem si dovolil zaslat panu šéfretardorovi dotyčného listu. V odpovědi stálo, že můj dopis je „nekorektní“ a na mou námitku, že na jeho korektnosti trvám a já, jako čtenář konec konců korektní být nemusím, korektním by měl být obsah jeho listu, již pan šéfretardor nereagoval.

To ale stále není všechno. Perlou v koruně blbosti retardora Sůry je článek zde.
Dovolím si citace z dotyčného duševního potratu doplnit svými komentáři.

Státní podnik Řízení letového provozu, který naviguje letadla na české obloze, prochází letos výraznou personální změnou.
Milý odborníče přes letectví, potažmo osle, navigace je souhrnný název pro postupy, jimiž lze kdekoliv na zeměkouli, moři či obecně v nějakém prostoru stanovit svou polohu a nalézt cestu, která je podle zvolených kritérií nejvhodnější (například nejrychlejší, nejkratší atd.). Tato činnost je plně odpovědností posádek letadel. Podnik o kterém plkáš poskytuje takzvané „letové provozní služby“. Tedy službu řízení (zabraňování kolizím ve vzduchu i na provozních plochách a udržování plynulého a ekonomického toku provozu) letovou informační službu a pohotovostní službu.
Zní to ale hezky, že někdo „naviguje“ letadla ze země, že? Vypadá to, že jste kovaný odborník a to tuze „in“!
Jak závažná je ona „výrazná personální změna“ , to posuďte sami.
„Ministerstvo dopravy vyměnilo polovinu lidí v dozorčí radě firmy,…“ , z nichž ani jediný nerozumí problematice ani za mák a proto „…odchod nejvýše postavených manažerů však zatím podnik nečeká“.

Zdá se, že pan retardor Sůra považuje za normální, že s každou změnou vlády dojde k vyhazovu všech vedoucích pracovníků v celém národním hospodářství. Ach jo!

Následuje zlatý hřeb programu.
„Společnost (ŘLP) však musí najít úspory a připravit se na případnou transformaci…Po generálním řediteli Janu Klasovi však bude požadovat efektivnější hospodaření a přípravu na transformaci. Zda se má ŘLP přeměnit na akciovou společnost, či na jinou formu, není ještě jasné…. Cílem je, abychom neplatili ŘLP ročně zhruba padesát milionů korun, vysvětlil Sýkora….ŘLP loni vydělalo 98 milionů korun čistého, podle zákona mu však stát musí platit poplatky za přelety letadel NATO a diplomatických strojů přes naše území. Ročně jde právě zhruba o padesát milionů. Chceme, aby ŘLP našlo zdroje na tyto platby ve svých rozpočtech, dodal Sýkora. ….ŘLP však nadále nejspíše zůstane státním podnikem. Přeměnu na akciovou společnost firma už v minulosti chystala, stát ji však vždy zarazil kvůli obavám ze ztráty vlivu na řízení firmy. V Evropě však funguje řada takových akciových společností ve stoprocentním držení státu….“
Několik slov na vysvětlenou jak to funguje, což vám současně objasní, jaké „kapacity“ zasedají v dozorčích radách (pan Sýkora) a jaké kapacity o tom v novinách plkají (retardor Sůra).

Podnik je dnes skutečně v podstatě akciovou společností se stoprocentní účastí státu, jak se o tom pan Sůra zmiňuje. Co se týče daňových povinností, jsou naprosto stejné jako u jakékoliv jiné akciovky. Některé rozdíly by tady ale byly. Příjem podniku plyne především z přeletových poplatků letadel, závislých na maximální vzletové hmotnosti letadla a uletěné vzdálenosti. Tyto přeletové poplatky platí všechny lety, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem letadla. Tedy lety soukromníků, soukromých společností i letadla ve vlastnictví států. Lety státních letadel si státy navzájem nehradí. Tedy, poplatky za let německého státního letadla u nás uhradí český stát, kdežto poplatky za let českého státního letadla v Německu uhradí německý stát. Nutno podotknout, že přeletové poplatky v ČR patří mezi čtvrtinu nejnižších v Evropě, což samo o sobě hovoří o ekonomické efektivitě podniku.

Na rozdíl od jakékoliv jiné hospodářské organizace, která nemá výši zisku nijak limitovanou, organizace zabývající se řízením provozu ji limitovanou mají. Takový podnik po vytvoření investičního, mzdového, rezervního a já nevím jakého ještě fondu (vše nutno doložit a zdůvodnit), může vytvořit čistý zisk reprezentující maximálně X procent z celkových příjmů. Je tomu tak proto, že podobné podniky, bez ohledu na jejich status, disponují v podstatě monopolem na vykonávanou činnost a ten může být, jak známo zneužit. Mezinárodní pravidla říkají (a dopravci si to velice pečlivě hlídají), že přesáhne-li zisk stanovenou hranici, musí být napříště sníženy dotyčné poplatky tak, aby čistý zisk poklesl na stanovenou maximální úroveň nebo pod ní.
Podnik tedy může hledat a konečně i najít všechny možné úspory požadované panem Sýkorou (čímž vzroste čistý profit) a nebude to nic platné ani jemu, ani státu. Úspory musí vyčíslit zástupcům organizací sdružujících letecké dopravce (IATA a IACA) a následně snížit poplatky.

Kouzelné jsou zejména následující požadavky. „…Cílem je, abychom neplatili ŘLP ročně zhruba padesát milionů korun,…. ŘLP loni vydělalo 98 milionů korun čistého, podle zákona mu však stát musí platit poplatky za přelety letadel NATO a diplomatických strojů přes naše území. Ročně jde právě zhruba o padesát milionů. ….Chceme, aby ŘLP našlo zdroje na tyto platby ve svých rozpočtech, dodal Sýkora….“.

Pokud by podnik zahrnul dotyčných 50 milionů nákladů za státní lety do svých celkových nákladů a zdůvodňoval by tím výši poplatků, roztrhnou nás všechny nadnárodní organizace (EU, EUROCONTROL, IATA, IACA) po zásluze vejpůl. Ty náklady na státní provoz by tomto případě v podstatě hradili ostatní uživatelé našeho prostoru. Odporovalo by to všem mezinárodně respektovaným pravidlům. Takže lze s jistotou předpokládat, že po nás pan Sýkora a pan ministr Bárta budou navíc požadovat, abychom v jejich zastoupení na mezinárodní úrovni bezostyšně lhali.

Pokud by podnik tuto částku do nákladů nezahrnul a hradil ji ze svého čistého zisku, mohlo by se stát, že začne být ztrátový, byl by nucen zvýšit poplatky a výše uvedená situace by se opakovala.

Představte si následující. Stát se rozhodne, že si ostrahu vládních budov objedná u soukromé společnosti, dejme tomu u bezpečnostní agentury pana Bárty, protože je to lacinější, než zajišťovat tuto vlastní státními silami.
I přesto je náš milý stát díky svému velkorysému hospodaření stále s penězi tam, jak se to říká slušně?
Vláda, která tu dnešní vystřídá začne hledat úspory a ministr X bude argumentovat následovně:
. „…Cílem je, abychom neplatili bezpečnostní agentuře pana Bárty ročně zhruba X milionů korun,…. bezpečnostní agentura pana Bárty loni vydělala Y milionů korun čistého, podle zákona mu však stát musí platit poplatky za ostrahu vládních budov na našem území. Ročně jde právě zhruba o X milionů. ….Chceme, aby bezpečnostní agentura pana Bárty našla zdroje na tyto platby ve svých rozpočtech, dodal ministr X….“.

Cože, že je to blbost? Že bezpečnostní agentura pana Bárty přece poskytuje svoje služby za úplatu a to bez ohledu na to, kdo je jejím zákazníkem? Ale to je přece přesně to, co od podniku ŘLP stát chce, abychom hradili jeho výdaje ze svého. Naprosto přesně levičácké, přímo komunistické řešení problémů. Prohospodařili jsme? Nevadí, schopným, efektivním a úspěšným odebereme, neschopným a hlavně sobě, přerozdělíme. Řešíme okamžitou situaci, o důsledcích se nepřemýšlí!

A vůbec, co se takhle vrátit ke komunistickému systému. Podnik byl v tehdy rozpočtovou organizací. To znamená, že veškeré své hrubé příjmy odevzdal státu (značné obnosy v devizách) a následně obdržel žebráckou dotaci, mnohem nižší než odevzdaný peníz, na provoz a investice. Výsledkem bylo katastrofální technické zaostávání a to, že mi kdysi na vojenském cvičení řekl jeden zednický přidavač, že za peníze, které vydělávám by ani nevstal z postele. Výsledek bylo snadno předpokládat, kromě technického zaostávání nebyl o dotyčné zaměstnání zájem a provoz neměl kdo řídit.

Existují pouze dvě možnosti. Hloupý redaktor Sůra mohl slova prvního náměstka ministra Bárty (Věci veřejné), pana Martina Sýkory desinterpretovat. Druhá možnost je mnohem horší. První náměstek shora uvedeného ministra to tak skutečně řekl a myslí tyhle zhovadilosti vážně a pak nám tedy pomáhej Bůh.
Tímto blahopřeju všem voličům Věcí veřejných k jejich jedinečně šťastné volbě.

S pozdravem „levičácký intelektuál do domu, hůl do ruky

07.12.2010 Katoda