Na pražském letišti v Ruzyni za dobu jeho existence přistálo mnoho zajímavých typů dopravních letounů.  Léta ovšem plynou a s řadou  z  nich se můžeme setkat už jen v muzeu a nebo v ještě v několika málo létajících exemplářích – často ve velmi vzdálených zemích. Dnes bych chtěl krátce zavzpomínat na zřejmě poslední pražskou návštěvu jedné z legend klasického letectví – Lockheedu  Constellation.

Bylo parné léto roku 1972. Doba dovolených, totalitní tisk psal ptákoviny různého kalibru a mnoho našich spoluobčanů bylo rádo, jak se za své mzdy vůbec dostalo alespoň někam pod stan … Ti šťastnější co si našetřili a měli odlétat na dovolenou letadlem, mohli vidět jednoho srpnového dne opravdovou podívanou: na nákladním letu přistál v Ruzyni nádherný elegantní čtyřmotorový letoun Lockheed L-1049G Super Constellation !  Dorazil v barvách menšího francouzského dopravce firmy CATAIR a přivezl na tu dobu opravdu těžce žádané zboží – balíky s legendárními džínovými kalhotami výrobce Wrangler ! Posádka vedená zkušeným kapitánem Maurice Gaultierem pracovníkům letiště sdělila, že jde opravdu o labutí píseň letounu a v dalším roce se s ním budou muset rozloučit.

Elegantní Connie s registrací F-BRAD zaroloval dle vzpomínek mého kamaráda a leteckého mechanika Honzy Čecha na stojánku nedaleko stání letounů L-200 Morava Slovairu.  Zbarvení letounu jasně ukazovalo na jeho předchozího majitele – společnost Air France. Pojďme se stručně podívat na zajímavou historii právě tohoto letounu a také na jeho současný stav.

Uvedený  Constellation byl vyroben firmou Lockheed  v Burbanku ( USA ) s výrobním číslem 4519 jako typ L-1049C a s registrací F-BGNJ byl převzat  dne  2.11.1953 společností  Air France. Na svoji první linku letěl již 15.11. téhož roku. Více než dvě desítky letounů tohoto typu u Air France létalo dálkové linky z Paříže do Buenos Aires, New Yorku, Tokia, Caracasu a podobně. V roce 1956 byl letoun upraven na verzi L-1049G Super Constellation.

Dne 8.8.1967 po nalétání úctyhodných 24 284 letových hodin letoun opouští flotilu Air France a dostává novou španělskou registraci EC-BEN u společnosti Air Fret. Pronájem pro španělského zákazníka se nakonec neuskutečnil. V září 1968 letoun létal jako speciál pro „Mission Biafra“ – což byla humanitární akce francouského Červeného kříže v rámci pomoci některým zemím v Africe. Z letounu byla demontována většina sedaček a létal s nákladem potravin, léků a hygienických potřeb. Při jednom letu přepravil velké množství afrických dětí do francouzských vojenských nemocnic na léčení. Connie přepravila stovky tun nákladu a jeho posádky létaly skutečně nadoraz …

Později je opět přeregistrován na F-BRAD a létá pro společnost CATAIR. Jeho posledním letem byl prázdný přelet na francouzské letiště v Nantes a to v roce 1974. Tam byl odstaven a začal postupně chátrat, až se jej podařilo zakoupit soukromým nadšencem panem Gaboritem. S jeho přáteli jej po nějakém čase zpřístupnili veřejnosti u parkoviště nedaleko letištní haly v Nantes. V roce 1999 jej zakoupila Průmyslová a obchodní komora v Nantes a dnes je ve správě jednoho občanského sdružení. V něm pracuje řada dobrovolníků – od leteckých mechaniků ve výslužbě, bývalých i současných pilotů až po obyčejné nadšence  létání. Za léta se jim podařilo letounu vrátit původní kabát, ve kterém létal u Air France a postupně pracují i na obnově jeho interiéru včetně vybavení pilotní kabiny.

Více informací naleznete na jejich webových stránkách.

Je potěšitelné, že poslední Connie, která přistálá v Praze dodnes existuje. Práce na její záchraně probíhaly průběžně mezi lety 2001 až 2007. Poté byly velké problémy s přístupem k letounu, protože se nacházel na okraji vojenského prostoru. Po delším jednání  byl letoun ve středu 28.10.2009 už pod rouškou noci přetažen na nové místo. Nyní je přístupný každému a to nedaleko známého spotterského plácku „Fremiou“.

Černobílé fotografie byly pořízeny dvěma mými přáteli – Petrem Minaříkem a Ivanem Čerkesem. Bohužel, oba již nejsou mezi námi a tak jim tímto článkem věnuji svoji vzpomínku. Autorem barevných  fotografií současného stavu letounu v Nantes je Romain Salerno, jeden ze spolku přátel tohoto letounu a člen občanského sdružení na jeho zachování.